Norsko
Jelikož jsme uvízli na Nordkappu a čekáme, až, kdy a jestli se zvedne totální mlha a my se budeme moci vydat na osumnácti kilometrovou túru na nejsevernější místo Evropy Knivskjelodden, mohu alespoň sepsat pár postřehů z putování po Norsku. V Norsku jsme už pět neděl a na konci příštího týdne už budeme překračovat hranice s Finskem a mířit smět Pobaltí a domov.
Norsko je opravdu nádherné a určitě jsme udělali dobře, že jsme nakonec, ze tří možných variant cestování, zvolili tu nejdelší a bohužel i tu nejdražší. Jednoznačně můžeme doporučit kopírovat pobřeží s občasnými výpady do blízkého vnitrozemí. Co se nám opravdu hodně líbilo? Bylo toho moc, ale tady je, podle nás, to nejdůležitější a ještě připojujeme pár postřehů pro nováčky v Norsku. Ti ostřílení a zkušenější cestovatelé po Norsku si mohou mezi tím nastudovat nějakou jinou destinaci. Například….. Jak se dostat s bydlíkem do ….. Mexika.
Ale zpět k Norsku.
Hezká jsou městečka na jihu Risor, Grimstad a Kristiansand. Pak už jednoznačně pobřežní silnice Rv44 z Flekkefjordu do Egersundu. Překrásná boční silnice, kterou bychom neměli minout. Malá zajížďka na Preikestolen, výstup na Kazatelnu a unikátní výhled do dáli. Odbočka na silnici č.13 nás zavede nejen na Kazatelnu, ale projíždíme okolo fjordů, které jsou zapsané na seznamu přírodního dědictví UNESCO a to už o něčem vypovídá.
A už míříme do překrásného města, další perly Norska, a to do Bergenu s prastarým zachráněným přístavem Briggen a pro bydlíkáře pastí na parkování. Kousek za fjordy od Stavangeru po Andalsnes po silnici E39, které jsou opravdu jedna krása, nemůžeme minout další fjord, kde je pěkná vyhlídka s velkým parkovištěm, a to Geirangerfjord zapsaný v UNESCO. Pokračujeme dál po č. 60 s malou zajížďkou RV63 na Stezku trollů. Další překrásná záležitost, která je absolutně jedinečná. Jen držíme palce s počasím. Pokud se nezadaří, je to obrovská škoda. Pak už se napojujeme na silnici č.17 nebo RV17, která nám byla doporučená Zdeňkem a Álou a měla by být snad povinná pro všechny cestovatele po Norsku. Napojení je kousíček za Steinkjer a 800 km v nádherné přírodě, mimo hlavní tah všech cestovatelů, je prostě překrásný. Silnice vede prakticky až do Bodo, kde se můžeme přeplavit trajektem do Å nebo pokračovat jako my na Lofoty po E6. Moc děkujeme za tip. Několik trajektů cestu sice trochu prodraží, ale stojí to za to a určitě by se tento úsek neměl vynechat. Lofoty, tak to je kapitola sama o sobě, která by měla být také zapsaná v každém cestovatelském deníčku velmi tlustým písmem. Na Lofotách kromě jiného se dá párkrát uhnout do strany a udělat si menší okruhy mimo hlavní silnici a tah. A pak už je jediná cesta jak a kam pokračovat a to na Nordkapp a Knivskjelodden. Na Nordkappu jsme byli za krásného počasí, ale chceme na Knivskjelodden. Ten by měl být dál, ale už trčíme tři dny na spodním parkovišti v totální mlze. Občas zahlédneme silnici, která je nějakých 30m od nás. Zatím neztrácíme naději, ale jak se říká, všeho s mírou.
Placení dálnic a mýtného.
Jako první je nejdůležitější přihlásit se do systému https://turistportalen.no/english
Vyplníme veškeré požadované údaje a zaregistrujeme sebe, vozidlo, jak dlouho asi chceme v Norsku být, nastavíme svoje heslo a vypíšeme údaje z platební karty. Automat nám po dvou dnech strhnul 1 NOK a tím byla potvrzena naše registrace. Jelikož máme kartu pro internetové transakce uzavřenou, na dobu pobytu jsme nastavili maximální čerpání na den, tak, aby nám nedošlo k vybrání celého účtu. Takže, tisíc korun na den. Kontrolovat účtování projetých úseků můžeme na této stránce. V dolní části je možnost přihlášení a po zadání hesla se objeví stržené platby. Pozor, vše probíhá s minimálně týdenním zpožděním. Je skvělé, že je na výpise uvedena částka, místo, datum, čas. Vypadá to, že některé úseky, které jsou označeny mýtným, se nám nestrhly. Ti, kteří neovládají angličtinu, mohou použít překladač na pravé straně lišty s internetovou adresou. Po projetí první mýtné brány nám více jak za týden strhli prvních 300 NOK jako zálohu na mýtné. Z toho se nám odečítá veškeré mýtné, které projedeme a jakmile peníze dojdou, strhnou si další platbu.
Další důležité odkazy
https://turistportalen.csautopass.no/english
Mýtné a placené úseky provozuje v Norsku několik společností, a pokud se nezaregistrujeme zde, je pak nutné platit dost krkolomně u benzínových pump a já nevím kde, všude. Je to zbytečná potíž.
Přebytek na účtu, který nám zbude, má být údajně do třech měsíců vrácen na účet. Ale to zatím nevíme.
Plyn
http://www.lpgnorge.no/stasjonsoversikt/
Tankovacích stanic na plyn je velmi málo a je dobré se na to připravit. Pokud by plyn došel, je to problém a minimálně mnohakilometrová zajížďka. Proto je dobré si celou trasu připravit tak, abychom mohli, samozřejmě podle spotřeby vždy včas dotankovat. Plyn jsme tankovali u bezobslužných pump, jen na kartu.
Zde je návod:
Cena plynu je 6.39 NOK/ 6.2016 za litr a cena nafty cca 10.95 – 13.95 NOK, benzin 14.20 NOK. Počítejme vše x 3,-Kč.
Tankování je poněkud složitější, ale nic co by se nedalo zvládnout.
1.Zvolíme částku, za kterou chceme tankovat. F1 – 100,-/ F2 – 200,-/F3 – 400,-/F4 – 600,-/
2.Vložíme kartu
3.Vyjede nám lístek, že si přejeme čerpat danou částku a karta je OK ( tady ještě můžeme vše změnit )
4.Zadáme PIN a zmáčkneme zelené OK
5.Ozve se pípání a displej začne blikat, vyjmeme kartu a můžeme tankovat.
6.Vyjede nám další lístek s blokovanou částkou.
7.Po natankování a vrácení pistole do stojanu vyjede lístek s konečnou útratou.
Tady je zajímavé, že se nám z účtu strhne celá částka, kterou jsme zvolili. Pokud natankujeme za méně peněz, bude nám přebytek vrácen, ale až za několik dnů. My jsme zvolili na první tankování 200 NOK, natankovali jsme za 140 NOK a těch 60 NOK nám bylo vráceno až za 4 dny zpět na účet. Je tedy potřeba s tím počítat a mít na účtu dostatek hotovosti.
Plynové stanice na trase, kterou projedeme, vložené do Zdendovi navigace pro případ, že nebudeme mít připojení k internetu máme uvedeny na stránkách.
Dále jsme se setkali s další variantou nástavce na tankovací pistoli k plynu. Nestačí jen nástavec pro Evropu, ale je potřeba další nástavec ze sady. Máme zakoupenou celou sadu různých nástavců a neměli jsme problém. Nelze se tedy spoléhat na nástavec, který běžně funguje po Evropě.
Nafta
Cena se pohybuje od 9,99 – 14,99 NOK za litr. Rozpětí je úžasné a při ceně 3,- Kč/NOK, zajímavé. Každopádně docela funguje zlevnění z neděle na pondělí. Pokud cestujeme po Norsku déle anebo si můžeme cestu upravit tak, abychom tankovali v pondělí dopoledne, rozhodně se to vyplatí. Cena obyčejně začíná klesat v neděli k večeru a v pondělí okolo 9 hodiny je nejníže, pak zase postupně začne stoupat a okolo poledne je na své původní, nejvyšší možné ceně. Je dobré a při tankování plné nádrže se rozhodně vyplatí, počkat pár hodin, a když se nám zdá cena nejpřijatelnější, natankovat. Nikde není psáno, že cena bude klesat až na hranici ceny z minulého týdne. Nic takového, ale klesne docela určitě. Tankovali jsme za nádherných 9,99, ale to se nám podařilo jen jednou. Dál už ceny při pondělním tankování byly vyšší, ale stále nižší než po celý týden. Jednou jsme tankovali v pátek, ale jen pár litrů, abychom vydrželi do neděle, a pak jsme dobrali plnou. Každopádně je dobré tankovat vždy, když je cena pro nás přijatelná. Občas se nějaká čerpací stanice utrhne a v týdnu dost zlevní. To je pak určitě dobré na nic nečekat. Rozhodně je nutné mít kreditní kartu. Hodně čerpacích stanic je samoobslužných a u plynových stanic je to vyloženě nutnost.
Rybaření
Obecně platí, že se v moři může chytat svobodně, volně a beztrestně. V norský řekách a jezerech, kromě lososa, který láká snad všechny rybáře, žije dalších 41 druhů ryb. Předpisy u jednotlivých řek se liší a liší se i platby za možnost rybaření. My jsme se jen jednou setkali na parkovišti u dravé řeky s upozorněním na placené místní rybaření a nutnost zakoupit zvláštní povolenku. Na velkých jezerech jsme žádné upozornění neviděli. Nicméně nesmí se chytat v blízkosti rybích farem a tam, kde jsou uvázané nebo připevněné pobřežní kabely a sítě. Viděli jsme, že na toto místo upozorňuje veliká tabule a nelze jí přehlédnout. Takže není problém popojít kousek dál. Pro lososy, pstruhy a siveny si musí každý nad 16 let zakoupit povolenku – roční licenci, která se prodává na poštách a pokud je to avízováno, tak ještě povolenku další na tu konkrétní řeku nebo úsek a nebo jezero. Stávala 220 NOK na rok a 110 NOK pro ostatní ryby. Nevíme, jak dalece je toto potřebné, ale Zdenda nerybaří na divokých řekách a ani soukromých rybnících a jezerech. Vždy jen ve fjordech a na moři.
http://www.rybareni-norsko.cz/
S vodou jsme neměli žádný problém. Spousta odpočívadel a množství vypouštěcích míst na odpad s vodovodním kohoutkem na vymytí senkrovny a zároveň na doplnění vody. Občas jsme zaznamenali vodu placenou, ale z valné většiny je zdarma. Skvělá parkovací místa označená jako lesní parkoviště nemají chybu. Většinou perfektně čisté toalety, mnohdy vyhřívané a s TEPLOU vodou na umytí rukou. Voda je občas tak teplá, že se v ní dá pohodlně vyprat prádlo. Většinou i zde lze načepovat potřebnou vodu do nádrže, minimálně si ji nanosit v kanystrech.
O nakupování potravin jsem toho spoustu napsala v kapitole Jak na nákupy - Norsko. Jediné co zde zmíním je chleba. Dá se koupit za rozumné peníze v REMA 1000 a KIWI. 700 gr za 7 – 7,4 NOK. Prodávají ho dva druhy jeden hodně světlý, spíše veka a druhý vypadá jako světlejší celozrnný. Není to žádná velká sláva, ale dá se jíst, je dobrý a laciný a pořád lepší než Knäckebrot. Jinak běžně chleba stojí okolo 30 – 39 NOK. Chleba se jmenuje Loff a Knepp a je zabalený v papírovém pytlíku s názvem. Je dobré ho koupit dopoledne, odpoledne bývá vyprodaný. Podezírám Nory, že tento druh chleba a veky pečou vyloženě pro turisty. Jak jsem sledovala, bydlíkáři kupují jedině tento druh, je to obrovský cenový rozdíl oproti všem ostatním druhům a pro nás je přijatelně dostupný. Jinak to není možné. Takže suchary, které si vezeme na cestu po Norsku, jsou stále ve skříni. Kupujeme tento chleba a jsme spokojený. Jinak je vše pekelně drahé. Pro představu, vše je jako nejvyšší možné ceny u nás a ty ještě násobíme x 3. Z toho nám vylezou přímo astronomické částky. V tabulce Ceny potravin Norsko je pro představu vzorek cen základních potravin.
Jediný problém je parkování ve městech. Prakticky všude je zákaz parkování bydlíkům. S ohledem na obrovské množství, které se tu pohybuje, není divu. Takže většinou stojíme tak všelijak a různě. Nejvíce na velkých parkovištích u prodejen Rema 1000 a u nákupních center. I tam je často stání omezené, ale tolik se nekontroluje. Město Bergen je vůbec zakleté. Tam se nesmí parkovat vůbec nikde. Jediné parkoviště pro obytná auta je kus od Bergenu. Mezi silnicemi 582 a 585 Bjerknesvei, Bergens-hallen. Bohužel, nevíme, jak se pak lze dostat do města a kolik parkovné stojí. Rozhodně to bude méně, než poctivě zaplacené parkovné v automatu a následná pokuta. Vůbec nefungují automaty na placení, protože ty nejsou určené pro nás. Máme to z vlastní zkušenosti. Měli jsme zaplacené parkovné a stejně jsme pokutu dostali a s námi ještě několik bydlíků, popisuji to v cestopise - Bergen. 300 NOK bolí. Pokutu jsme platili převodem z účtu, což je dalších cca 1000 .- Kč za platbu bankou. Policie s tím nemá co do činění a nelze pokutu uhradit na policii. Zkoušeli jsme to. Jediná možnost je nalézt firmu Bergen kommune v Bergenu, která má parkování v Bergenu na starost. Nebo nalézt poštu. Pokoušeli jsme se vykomunikovat nějakou drobnou slevičku nebo prominutí, ani náhodou. Zaplatit se musí do tří neděl.
Tak, jak jsme byli celé naše dosavadní putování zvyklý parkovat na molech a v přístavištích, tak tady to absolutně nelze. Přístaviště jsou pro bydlíky uzavřená a všude jsou velké zákazy. Na druhou stranu je tu poměrně hustá síť parkovišť u silnic a jak jsem už psala, některá parkoviště jsou velmi pěkně vybavená.
Projeli jsme tu nejdelší možnou cestu, jedeme kolem pobřeží, a pokud je čas a možnost, je to opravdu krásná trasa a vyplatí se alespoň jednou do ní investovat čas a peníze. V tabulce nákladů je uvedeno, kolik jsme utratili za naftu, trajekty a mýto. Je to poměrně dost peněz, ale opravdu to stojí za to. Vřele doporučujeme. V parkovacích kartách má Zdenda několik vyloženě krásných parkovišť, která se nám podařilo navštívit. Samozřejmostí a prvořadým předpokladem takové parkoviště je, možnost beztrestného rybaření.