Nosič na bycikly Chmelná Říjen 2014

Ne nadarmo se říká, dvakrát měř jednou řež.

Já se o tom přesvědčil při montáži nosičů kol. Nejdříve samotná montáž. Nosič jsem koupil ne Expocampu v Německu tam co auto. Sada byla kompletní jen jí namontovat. Na našem voze je na zadní stěně na hoře lišta, do které se přišroubuje vrchní držáky. Celkem snadné. Dole je držák, který bude uprostřed té velké zadní plochy. Ten bude držet kola nejvíce. Bude třeba provrtat karoserii durch až dovnitř kufru.

Toto samo o sobě není problém. Karoserie je, z venku barva, aluplech pak izolace dále něco jako překližka a jakási bíla hmota jako dekorace. To vše tloušťka cca 4 cm. Tady se mi zase hodila moje praxe z práce. Jezdil, jsem s mrazákem a ten měl podobné stěny, na kterých byly přidělané dost těžké věci. Tak jsem věděl, že je potřeba z venku udělat jen otvor na šroub a z vnitřku to musí být trochu jinak. Šroubky  na přidělání jsou průměr 6mm. Tak jsem sehnal tyčovinu z umělé hmoty průměr 25mm. Uřízl čtyři válečky dlouhé jako je sila stěny bez onoho aluplechu. Doprostřed vyvrtal 6mm díru a šlo se na vyvrtání děr průměru 25mm zevnitř vozu. Pak se do otvorů zasunou válečky a zalepí patexem. Tyto válečky proto, aby se stěna nepromáčkla. Zevnitř kufru jsem ještě dal pásek aluplechu  široký 10 cm a dlouhý jako držák. Už zbývá jen vše sešroubovat pořádně dotáhnout a kola můžou na držák. No a ptáte se, proč jsem říkal, dvakrát měř, no dal jsem kola dost nahoru. Dal jsem je tak hodně nahoru, aby byl vidět pěkný zadek našeho bydlika. Na to jak se budou kola nandavat na držák, jsem nebral ohled.

Po roce jsem se v Turecku naštval a pustil kola o 20 cm dolů. Ukázalo se, jak se říká, frajeřina bolí.