Kufr a skříně v něm Chmelná Říjen 2014

Kufr pro nás byla velká neznámá. Velikost se podstatně lišila u každého modelu auta.

Pokud chcete velký kufr, tak polezete na postel po žebříku. To jsou kufry většinou pro motorky. Postel je vysoko a jen tak tak si na ní sednete. Prostor okolo je jak v bunkru. Vše je natěsnané v malém prostoru. Ve kterém navíc bývá temno, neboť i okna jsou o dost menší. My jsme kufr potřebovali mít co možná největší, ale ne na úkor vnitřku. Proto padla volba na postele uvnitř podélné, které jsou nízké.   A kufr je dostatečně vysoký.  Jeho rozměry jsou výška 95 cm dlouhý 110 cm a šířku napříč autem má 216 cm.

Uspořádání věcí uvnitř byl zas trochu logistický oříšek, který jsme vyřešili takto. Naplánovali jsme, co by se nám tam mělo vejít. A  došli jsme k závěru, že musí být rozdělen na dvě poloviny. A to proto, že do něj budeme chodit dost často oba a každý z jiného důvodu.

Původně jsem chtěl mít ten pěkný regál z hliníkových profilů  na zadní straně auta se spoustou zašupovacích plastových bedýnek. Ukázalo, se že tudy cesta nevede.

Kufr jsme si rozdělili na mojí pracovnu a Bobešky pracovnu. Pěkně napůl. Zbývalo vyřešit, jak kufr rozdělit co možná nejjednodušeji. Hlavně, aby rozdělení nebylo pracné a váhově výhodné. Do oka mi padly plastové skříně, které se prodávají v těch mega německých prodejnách.

Skříň, kterou jsem vybral, byla přesně vysoká a široká do mého prostoru v kufru. Při použití dvou postavených k sobě zády přesně doprostřed vozu, zbyl ještě prostor samozřejmě na otevření jejich dveří. Takže, pokud jsou zavřené, je před nimi ještě dost místa.

Výhodou je, že skříně jsou plastové a skládací. Především skládací neboť dveře do kufru jsou o dost menší než prostor uvnitř. Musel jsem skříně vmontovávat uvnitř, což bylo docela náročné. Hlavně při dávání druhé. Stejně jsem musel spodky obou skříní o tři cm zkrátit. Jinak bych je nesložil dohromady.

Ukázalo se že volba byla dobrá neboť když jsme vše naložili, tak je ke všemu pohodlný přístup.