Krásné putování po Krétě

Na Krétě budeme pomalu 2,5 měsíce a za pár dnů jí už definitivně opustíme. Myslím, že je nyní čas na krátké zamyšlení, nad časem stráveným tady. Kréta je ostrov plný historie, krásné přírody a nádherného moře, které je všude okolo, tak je to ostrov, že ano. Spousta místa na parkování na divoko a spousta zákazů takovéhoto parkování. Spousta krásných vesnic a spousta vesnic totálně chudých a z velké části opuštěných. Spousta koz a ovcí, které se pasou snad všude a spousta nízkých plotů, které mají buď chránit zvířata a držet je v určité lokalitě, anebo chránit sady oliv právě před okusem od těchto zvířat. Spousta adrenalinových silnic a silniček a spousta kostelů a klášterů. Spousta nepochopitelného a udivujícího a spousta dobrodružného, ale krásného cestování.

Jediné co je opravdu, ale opravdu skvělé, je doba, kdy jsme se tu ocitli, přelom roku. Je pravdou, že konec prosince a začátek roku byl chladnější a deštivější, ale pár dnů ošklivého počasí nás nijak nerozhodilo a teploty okolo 20°C na konci ledna jsou velmi příjemné. Jak pravý jeden náš kolega se kterým si dopisujeme, „ není špatného počasí, pouze špatné oblečení“. Před odjezdem jsem se snažila získat od cestovatelů, zkušených bardů na čtyřech kolech zkušenosti. Kromě legrace, kterou jsem jim asi způsobila naším plánem jet na zimu na Krétu, neporadili nic. Pokud ovšem nevezmu v potaz radu nad zlato, vzít si sebou lyže. Ale poctivě musím uznat, že pár rad jsme dostali, ale to od těch „ méně zkušených“ a rady byly hodnotné, tímto děkuji. Nevím jak kdo, ale já jsem po takové to radě vážně uvažovala o lopatě na sníh, jako vhodném nástroji na zasněženou Krétu a sněhové řetězy jsme sebou opravdu měli. Naštěstí se nic z prognóz, kterých se nám dostalo, nic nepotvrdilo. Jak jsem hned psala po příjezdu, teploty byly přímo fantastické a jen zasněžené kopce nad Héraklionem dávaly tušit, že asi tam v těch výškách zima opravdu bude. Nicméně, jak tak na ně koukám teď, po více jak dvou měsících, vrcholky jsou zasněžené stále a možná budou až do začátku léta. Tak máme krásné počasí, které nás velmi mile překvapilo, a zimní oblečení s takovou námahou vyndané jsem v polovině pobytu zase uklidila, protože nám akorát zbytečně zabíralo místo ve skříňkách a trička s krátkým rukávem se nám tam už nevešly. A to jsem si pořídila speciálně na tuto zimu parádního kulíška, kterého jsem bohužel měla tak pětkrát a to ještě ne tady, ale jak jsme čekali na balík v Alexandropouli, kousek od hranic s Tureckem. Naopak, mohu tuto dobu jednoznačně a vřele doporučit. K návštěvě památek je to naprosto ideální čas, který nám památky neznepříjemní, ať už davy lidí nebo velkým vedrem. Kamarádka mi psala, jak pro ní a celý zájezd bylo  obrovsky obtížné absolvovat prohlídky chrámů a starověkých měst v letním vedru a jediné na co se těšili bylo, vypadnout a schovat se do klimatizovaného autobusu. Protože čas strávený jinde než ve vodě byla děsný. Tak, jsme ze středu Evropy s veskrze příjemným klimatem a to co se asi tady v létě odehrává, musí být pro nás dost náročné. Ale jak jsem říkala, spousta lidí miluje vedro, jako moje báječná přítelkyně Terezka. Ta od 35°C výš teprve pookřává z hnusné zimy a konečně je ve svém živlu. Někdo zase musí teplo a slunce ze zdravotních důvodů, nebo kvůli letním prázdninám potomstva a plně to chápu, ale my vedro nepotřebujeme a máme rádi, to co je nyní. Příjemných 19°C po ránu a 24°C přes den, do toho občas mráček obláček a příjemný permanentní větřík. Větřík, on je teda na jižní straně ostrova dost silný a stálý a vytrvalý. To bylo snad jediné, kromě studeného moře, co mi tu vadilo. Ale vše vyřeší klobouček, šátek, čelenka zkrátka co komu je libo.  Zvládli jsme taky několik nových zkušeností, jako byla závada na motoru a následné potupné odtažení, odvezení do servisu. Blbá maličká součástka nás vystrašila a zbytečně přidělala mnoho vrásek. Zjistili jsme, že sice máme sebou spoustu nezbytností, ale co nám opravdu chybí, je tažné lano. To si musíme při nejbližší příležitosti urychleně dokoupit. Dokud máme auto v záruce, tak se nic moc neděje, ale v okamžiku, když už záruka nebude, může odtažení stát docela dost peněz a bez lana nás nikdo nikam neodtáhne. Když už najdeme nějakého blázna, který se uvolí nás odtáhnout do nejbližšího servisu, tak bezpečně nebude mít lano. To je naše starost. Další velkou zkušeností bylo vyjednání výměny oleje v servisu pro splnění pravidel záruky. To jsou, ale všechno takové drobnosti oproti tomu, co se děje v Evropě a jak se to promítne směrem k nám. Máme v této otázce hodně odlišný názor a tak velmi často diskutujeme, co by bylo nejlepší. Já jsem pro opatření aktivní obrany a Zdenda je velmi proti, a pokud jsme pouze dva na hlasování, jak je patrné, chybí třetí hlas. Ale to si dělám legraci z velmi vážného tématu. Zatím se nám veškeré problémy vyhnuly a zatím jsme viděli migranty jen v televizi a čteme zprávy. Samozřejmě, jakmile se někde přihlásíme, hned pročítáme novinky a co se kde děje. Neradi bychom vlítli do nějaké nepříjemnosti. Teď zrovna řešíme Athény. V neděli se přeplavíme z Kréty do Athén a ze zpráv víme, že v přístavu Pireus je veliká skupina běženců a tam zrovna přistaneme. Máme v plánu zůstat v Athénách zhruba týden, abychom si vše pěkně v klidu prohlédli, a máme už i vybrané parkoviště kde bychom přes den mohli stát. Jedno je u Careffouru a druhé u velikého Praktikelu, což je obdoba našeho OBI. Oba dva obchoďáky mají veliká parkoviště, jsou dost stranou centra a mohl by tam být klid. Večer, pokud nás vyhodí ochranka OD, což se může stát, jen vyjedeme na vedlejší silnici, přespíme a ráno zase u nich v klidu zaparkujeme. Tuto taktiku jsme už praktikovaly mnohokrát a s úspěchem, proto není důvod předpokládat, že by tady nevyšla. Pak jsme ještě zvažovali, zda to neotočit a nejet nejdříve na Peloponés, kde budeme cca měsíc a pak teprve vzít na pořad dne Athény, ale nakonec jak to vypadá, budeme se držet původního plánu. Taky kvůli teplu. Za měsíc už zase bude tepleji a ve vedrech se nám nechce pobíhat po rozpáleném hlavním městě.  

Jinak už více nevím, co říci ke Krétě, jen že je opravdu hezká a opravdu stojí za to se sem vydat na delší dobu. Včera jsme dávali do našich stránek takový výtah toho nejlepšího, nejkrásnějšího a nejzajímavějšího a byl to boj. Jelikož jsme na tomto tématu pracovali oba, tak shodnout se bylo velmi náročné. Témata - kategorie byly jasné a počet zástupců také, to jsme se ještě zvládli shodnout. Zástupci by měly být dva, jinak to bude děsivě dlouhé, ale to bylo také skoro vše, na čem jsme se shodli. Pak nastal boj, protože míst a zajímavostí byla spousta a oba jsme upřednostňovali to a, co se líbilo nám a vynášeli kvality svého favorita. Nejhezčí města a nejhezčí pláže, tam máme dvě podkategorie, ty, kam se dá pohodlně přijet a bez příjezdu autem, turistické výlety, dva nejkrásnější kláštery a dvě nejzajímavější historické – archeologické památky. Celá Kréta soutěžila nakonec v šesti kategoriích a vybrat to nejhezčí po dvou favoritech bylo náročné a pod datem 6. 3. 2016  to máme v našem cestopise, Zprávy z cest. Tím chci říct, že seznam navštívených míst je dlouhý a jen byla škoda, že jsme se někde nemohli zdržet déle. Ale to už tak je, něco končí a další začíná. Krétu jsme si užili vrchovatě, kromě pár maličkostí jsme jí vlastně projeli komplet celou a navštívili jsme téměř vše, co doporučuje průvodce a spoustu míst, které se už do průvodce nevešly. Mimochodem průvodce od National Geographic Kréta je skvělý a dostatečný. Jen jsme si ještě dokoupili obyčejnou mapu Kréty, která nám byla dost k ničemu a hlavně jsme si v Héraklionu opatřili velkou obrázkovou mapu v infocentru v přístavišti a ta nám posloužila úplně nejlépe. Vřele doporučuji, je to sice mapa, nad kterou by kovaný cestovatel nejspíše ohrnul nos, ale hlavní tahy, všechny památky, výjimečné pláže, to vše je tam velmi pěkně zakresleno piktogramy a hlavně jsou pohoří a zasněžené kopečky. Stále jsme věděli, kam si to hrneme a to občas není k zahození. Samozřejmě, máme navigace, dokonce dvě, vlastně když ještě započítám svého Tomíka, tak tři a dvě máme aktivní, ale tam nejsou kopečky, pohoří. To je spíše už na Zdendovi, který z trasy z navigace vidí, jestli pojedeme do kopců, ale jak říkám, pokud někdo bude mít zájem, v přístavišti v Héraklionu je velká budova pokladen, čekárna, restaurace a infocentrum a tam se dá získat tato mapa a zároveň vynikající mapka Héraklia, kterou také doporučuji.

Závěrem si dovolím říct jedno, zimní Kréta nemá chybu a jet sem takto, jako my, na dva až tři měsíce je skvělé a jednoznačně vřele doporučujeme. A pokud by se sem někdo chystal, tak prosím Vás, sněhové řetězy a lopaty na sníh, klidně nechte doma. Opravdu, ale opravdu je tu nebudete potřebovat.  

Než jsem dopsala, jsme na odjezdu a čekáme na trajekt.