Řecko, bylo, je a bude.

Můj milý deníčku, měsíc jsme byli v Řecku a poctivě jsem se snažila přijít této zemi na chuť jak jsem si minule slíbila. V Thessalonikách jsme se setkali úplnou náhodou s lidmi, kteří byli v Čechách a uměli česky, nicméně paní byla Ukrajinka a pán byl Řek, který byl dlouho v Čechách.  Tak jsme se domluvili a šli jsme na jedno pivo a se Zdendou jsme z nich tahali rozumy o místních poměrech. Tak ta averze vůči Turkům, o které jsem se posledně zmiňovala, opravdu plyne z přelomu století, kdy Ataturk prostě a zkrátka udělal a provedl a nařídil výměnu obyvatelstva. Takže Turci žijící v Řecku se museli nastěhovat do Turecka a Řekové, protože byli stále nespokojený a dělali problémy v Turecku šli hezky zpět domů. Problém byl v tom, že Turků odešlo mnohem méně a Řeků se vrátilo domů skoro 1,5 milionu a ještě ke všemu velmi chudá komunita. Takže Řecko se okamžitě dostalo do velkých ekonomických problémů a to ještě nebylo všechno…. Následovaly další války a nucené odsuny a vysídlení a přesídlení a já nevím co ještě. Každopádně, Alexandra Velikého bych z fleku zabila. Ten způsobil, že dodnes mají Řekové slzu v oku při vzpomínce, kdy jim pomalu celý tehdejší svět ležel u nohou, ale aby po sobě uklidili bordel a nepořádek, to už je něco tak přízemního, že se tím nemá ani cenu zabývat. Opravdu, viděla jsem překrásné pobřeží, které je jedinečné, nádherné čisté moře a skvostnou přírodní scenerii, písčité pláže a dech beroucí krásu. Jenomže by nesměla být žádná větrná bouře, která zaplaví pláž nepořádkem, protože nikdo to neuklidí a nikdo se nestará o to, aby když už přijedou turisti, tak aby si měli kam lehnout s dekou nebo si sednout na lavičku a nebrodit se naplavenými odpadky. Jistě, promenády jsou plné restaurací, kaváren, bister, ale polovina je zavřená a už dlouho, jak je patrné, možná i několik let, no a všichni čekají na turisty, ale mám velké obavy, že z valné části, marně. Možná ještě tak jet do hotelu se vším luxusem a být na soukromé pláži a ven jít jen na procházku, ale projet si Řecko, to je docela zážitek a jsem ráda možnosti, kterou mám, že to mohu vidět. Vidět Řecko z jiné strany a ne jen z okna hotelu. Teď jsme cestu končili v Soluňi – Thessaloniki, což je druhé největší město a má 350 tisíc obyvatel a když jsem na ceduli viděla plán rozestavěného metra, tak mě málem ranilo. Respektive bylo to trochu jinak a měla bych to uvést na správnou míru. Jdeme městem a v centru míjíme staveniště, kde na nás kouká polozahrabaná přerostlá teplovodní roura. Tak jsem to odhadla protože na ceduli je cosi řecky s plánkem, kde je  devět bodů se jmény. Říkám si, fajn, budují novou kanalizaci, nebo něco podobného. Zdenda mě tvrdil, že je to metro. Dohadovala jsem se s ním, že jednak díra je děsně malá, druhak co by tady dělalo metro, protože Soluň není nijak velká a ještě tím jak je nacpaná na poměrně malém prostoru, z jedné strany moře a z druhé kopce, je metro dost zbytečné. Večer mi to nedalo a připojila jsem se za tvrdou valutu k internetu, abych zjistila jak to opravdu je. Tak metro to skutečně bude. Sice už mělo být před několika lety hotové, ale Zdenda měl pravdu. Drobný, několikaletý skluz mě nechává v klidu. Vždyť máme náš báječný tunel Blanka, a jestli se jejího zprovoznění dočkám alespoň jako vetchá stařenka je velká otázka, ale metro v Soluni mi nebere mi to rozum.

Další věcí, kterou nechápu, to je jejich příjem a jak s ním dokáží vyjít. Za malý byt je nejnižší nájem okolo 150 EUR a za energie dalších cca 150 EUR. Plat je zde cca okolo 650 – 800 EUR. Když je plat 1000 Eur tak je to hodně dobrý plat a mají ho většinou jen státní zaměstnanci. Státní zaměstnanci ještě před krizí měly příjmy okolo 1200 EUR a byly to nejvyšší příjmy. Teď se sice v Řecku uzákonila minimální mzda 750 EUR, ale očekává se velké propouštění, protože zaměstnavatelé na to mnohdy vůbec nemají. Hlavně ve službách. Tak a při vysokých cenách potravin jsem už úplně mimo. V kartě jak na nákupy se drobně rozepisuji jaké použít fígle a kde nakupovat nejlevněji….Jako, že v Turecku je potřeba sledovat ženy, jak za sebou vezou nákupní tašku plnou ovoce a zeleniny… tak to je signál, že je někde trh a určitě se dá perfektně levně nakoupit a podobně.  Tak fígle v Řecku nejsou žádné, alespoň já jsem žádné za měsíc neobjevila. Trhy jsou maličké, pár stánků a zelenina a ovoce je dražší než v obchodě. Trochu nám pomohla slevová karta Carefourru, kterou jsme si tady založili, ale to taky nebyl žádný zázrak. Lidl…pokud se strefíme do slevy a ještě do slevy toho co potřebujeme, tak je to dobré. Ale jak bývá pravidlem, sleva je na to, co opravdu, ale opravdu nepotřebujeme. Takže zase kupujeme za draho. No nic, nakonec jsme zvládli výdaje v Řecku naprosto skvostně, ale to jen na předpokladu, že jsem se vrátila do hodně chudého období, kdy jsem musela šetřit jako šílená a jak řekla moje báječná kamarádka, udělat z prdu kuličku. Tak nějak. Na podzim se sem vracíme a rovnou na 4 měsíce. Takže už sem přijedu připravená, nejen potravinově, ale hlavně psychicky a nebudu se popuzovat nad každou blbostí. Stejně si nemohu vézt sebou potraviny na 4 měsíce, to by Flíček tahal bříško po silnici, ale alespoň to nebude takový šok, jako nyní. Řecko je opravdu nádherná země, plná historie a slavné minulosti a nesmím si pobyt zkazit srovnáváním nesrovnatelného a porovnáváním s jinými. Nemá to cenu. Pokud jim nebude do natažené ruky nasypáno, tak stavby, které jsou rozdělané a před dvěma lety měly být už hotové a dneska jsou opuštěné, tak hotové nebudou nikdy. Pokud si sami neuvědomí, že tu pláž si musí uklidit, jinak ty lidi co se přijedou k nim ubytovat, pojedou jinam a ty svoje plážový bary si mohou strčit za klobouk. Pokud si neuvědomí, že dluhy se musí platit, a pokud si neuvědomí, že mají obrovskou devizu, překrásné moře a divokou přírodu, odlehlé pláže a nádherné scenerie, kterou trestuhodně mrhají, bude Řecko pomalu chátrat, jako ty památky na které jsou tak pyšný.  Lepší je si Řecko vychutnat jako překrásnou zemi a moc se v tom nehrabat. Těším se na podzim, kdy bude moře ještě teplé a potápěčská výstroj, kterou vezeme stále sebou, se dostane ke slovu. Okukovala jsem možnosti, a moc se těším.

 Takže tímto se loučím s Řeckem, Řecko ahoj a na podzim se opět setkáme.