Bursa

Rozhodli jsme se, že se dneska půjdeme vykoupat. Máme v slušném dosahu dva bazény, tak snad v jednom uspějeme. Zdenda podle navigace nabral směr, máme to něco okolo 4 km a v tom sněhu to bude zážitek. Je patrné, že si tady s úklidem sněhu moc starostí nedělají. Chodníky jsou plné ledu a sněhu a jen hlavní silnice jsou posypané. Jinak klídek, žádný problém. V ulici, kde jsme, je krásně ujetý sníh s ledem jak na cestě k horské chatě u nás v Krkonoších a auta kolem nás, pokud projedou, tak elegantně kloužou na hlavní silnici. Tady, i když nejsou asi na sníh moc zvyklí, jsou v pohodě. Cestou do bazénu jsme prošli oblastí, která je plná velkých textilních firem. Jedna textilka vedle druhé, průmyslová zóna s obytnými domy je děsivě ošklivá. Je vidět, že je to okrajová, chudá část města. Bazén nacházíme, ale máme smůlu. Mají to tady tak, že o bazén se ženy a muži střídají po dnech a ještě, nelze jít jen do bazénu na hodinu, ale je nutné si koupit permanentku na celý měsíc za 70 TL. Tak jdeme další kilometr k druhému bazénu, ovšem na ten bychom potřebovali sekeru a k vodě se prosekat. Bazén je, jak jinak, jen letní. Narazili jsme tam asi na majitele, který nám květnatě v turečtině něco vykládal a vykládal, i když jsme se mu snažili posunky naznačit, že mu absolutně nerozumíme tak byl k nezastavení. Asi nám povídal o krásách svého letní koupaliště a možná se nás snažil přesvědčit, že jeho koupaliště je zaručeně nejlepší v celém Turecku, jen je potřeba počkat do léta… což je drobný háček. Rozhodně, výhody jeho koupališti my dva vychutnávat nebudeme a tak jsme šli obloukem zpět domů. Cestou jsme hledali nějakou kavárnu, kde bychom si dali čaj na zahřátí a odpočinuli nohám a snad se i připojili k internetu. Padli jsme na obyčejné bistro, které provozují dvě ženy, což je dost výjimečné. Měli jsme sebou počítač a byli jsme připravený, že jestli padneme na internet, tak máme nachystané uplynulé dny do stránek a hned té možnosti využijeme. Nakonec jsme zůstali v bistru tři hodiny. Ty dvě ženy, kamarádky, nás nechaly připojit na jejich síť a celou dobu nás hostili. Což nebylo vůbec v našem plánu. Nakonec jsme si přes translátor docela popovídali a bylo to tam moc fajn. Zabalily nám tu jejich placku z tenoučkého těsta s masovou směsí a zeleninou na cestu a vůbec nic si nenechali zaplatit, až nám to bylo trapné. Marně jsme se jim snažili zaplatit aspoň nějaké čaje.  Byly rády, že jsme u nich strávili čas, rády nás pohostily.