Můj milý deníčku

Dneska je 21.6.2014 a já konečně začínám psát náš cestovní deníček. Totiž budoucí cestovní deníček, protože než vycestujeme, tak máme před sebou ještě pár hodně důležitých kroků, které musíme učinit, abychom si splnili náš krásný sen. Sen o cestování. Než, ale začnu psát co nás ještě čeká, musím se vrátit o pár let zpět abych zde zaznamenala jak to vše celé začalo. 

Začínáme nový život

Oba jsme prožili první manželství sice v pohodě, ale po více než dvaceti letech se nám oběma rozpadlo a v roce 2008 jsme se přes rodinné známé dali já, Bobeška a Zdenek, dohromady. Po pár letech žití jak se říká na hromádce jsme dospěli k rozhodnutí,  že zbytek života prožijeme spolu. A v roce 2011 11.11. jsme měli svatbu. V tuto dobu už jsme věděli , jak bychom chtěli prožít budoucí léta. ( tak tenhle kousek psal Zdenda, já bych k tomu v „pohodě“ měla spoustu výhrad, alespoň za sebe, no budiž ). Tak a mohu pokračovat, Zdenda  projel Evropu křížem krážem, ale ze spousty krásných míst, kam lidé jezdí na dovolenou a poznávací zájezdy, viděl jen přístavy, průmyslové zóny a fabriky. S kamionem se do centra jezdí hodně špatně. A když viděl jak  Angličtí a Němečtí důchodci jezdí po Evropě a užívají si důchodu pobytem v mobilních autech na místech krásných a laciných, řekli jsme si,,,, to je ono,,,. A tak se pomalu začal rodit plán, jak se k těmto lidem přidat. Oni jezdí na jedno až dvou měsíční cykly což se nám zdálo nevýhodné a přemýšleli jsme o dlouhodobém pobytu v mobilním autě. Hlavně jsme chtěli využít letitých zkušeností, kdy se manžel pohyboval s kamionem po celé Evropě.  Náhodně jsme se dostali ke stránkám páru z Německa, kteří cestují dlouhodobě, celoročně již několik let od města k městu, křižují Evropu a jsou v pohodě a tak jsme si řekli,,,,, to je ono,,,, to by se nám líbilo. Tak jsme se pustili do plánování, počítání a vybírání vhodného auta. Během let 2010 až 2014 jsme udělali mnoho kontrolních nákupů ve všech Evropských zemích (v nákupních centrech, samozřejmě  v těch lidových) a výsledek byl jasný,všude  jen kromě Anglie a Skandinávie se  dá žít (ze surovin, které si nakoupíme a zpracujeme na jídlo) buď stejně nebo laciněji než doma.

Po čase se nám ze všech našich dlouhých rozmluv a debat vylouply  tři nejdůležitější otázky. Kde vzít peníze, jaké koupit auto a jak koncipovat rozpočet na mnoho let dopředu se spoustou neznámých.

Prvním krokem bylo, dát dohromady veškerý majetek a odhadnout jeho cenu a zvážit co vše musíme mít a co už je zbytečné a začali jsme pekelně šetřit. Odpustili jsme si zahraniční dovolené, večeře v restauraci a tenis na drahém kurtě. Zkrátka jsme si dost odříkali s vidinou budoucího života. No a začalo velké počítání, přepočítávání, zjišťování na úřadech co vše musíme a samozřejmě vybírání auta.