Svačina nebo oběd na výlet

Pokud přemýšlíme na své cestě jen maličko ekonomicky, vyplatí se to na výlet do města nebo do přírody, vzít si s sebou malou svačinu anebo, při celodenním výletu oběd.

Zásadou je, že na prohlídku města nejdu nikdy hladový, před obědem nebo večeří. Spousta vůní a lákadel v podobě vonících stánků a restaurací je pak pro hladového člověka zbytečným odříkáním, zkouškou a téměř nadlidským výkonem jít bez povšimnutí dál a téměř nemožné tomu všemu odolat.

Pokud neodoláme, tak nás může oběd vyjít pěkně draho, protože skoro vždy se pohybujeme v těch nejhezčích částech města, kde jsou samozřejmě ty nejdražší restaurace nebo stánky s rychlým občerstvením, které samozřejmě  voní nejvíce. Pokud mám možnost, na celodenní výlet si připravím studeným oběd v podobě těstovin se zeleninou a kuřecím masem, nebo rizoto, obložené chleby, bagety, zkrátka vše, co se dá jíst studené.

Vyplatí se, najít nějaké pěkné místo v parku, nebo u katedrály a tak podobně, vzít s sebou do baťůžku prostírání a oběd si hezky užít, vychutnat. Pokud sebou vezmeme zeleninu a jako zákusek ovoce nebo buchtičku, pak je moc hezké to vše na ubrousek naaranžovat a v poklidu se naobědvat. A abychom se nepřetahovali o jednu misku, naučila jsem se dělat každému svoji krabičku, a tak máme oba dva klid. Každý máme svojí porci jídla a je jen na nás, jak rychle jíme. Musíme ovšem chtít to takto řešit a den dopředu vymyslet, co budeme na výletu jíst. To samozřejmě neplatí pro cestovatele, kteří prožívají dovolenou a pak je téměř nezbytností a povinností ochutnat místní speciality a nechat se rozmazlovat obsluhou v restauraci.

Samozřejmě, také vždy v té dané zemi, kde se zrovna nacházíme, ochutnáme tradiční jídlo, ale s rozumem. To samé platí o svačinách. Pokud jdeme třeba jen na půl dne, tak je příjemné si vzít s sebou lehkou svačinku v podobě sušenky, buchtičky nebo jen jablka a zase si to na pěkném místě sníst.