My a internet, tak to je kapitola sama o sobě.

Mnohokrát už jsem tady na stránkách psala o naší spotřebě internetu, ale vždy se najde kolega, který se nově dostal na naše stránky, zaregistroval naše problémy s připojením a pak se jen diví. Chápu, že to mnozí nechápou, taky nám to tak nějak ne nedocházelo, ale spíše jsme si neuvědomili, že domácí spotřeba internetu je úplně jiná než ta na cestách. Vždy říkám těm, co se nás ptají, jak je to s internetem na cestách, protože se chtějí věnovat digitálnímu nomádství, zkrátka, chtějí pracovat na cestách, což jak sleduji je snem hodně lidí, že internet je zkrátka problém. Lidé kteří jsou nějak s cestováním spjatý a nebo se jim jednoduše líbí život na cestách a mají to štěstí, že se zabývají činností, kterou lze na dálku provozovat, musí mít buď takovou práci, která jim vynese tolik peněz, že se nemusí vůbec zabývat tarifem a mohou si koupit ten nejdražší neomezený internet a nebo, musí mít zaměstnání takové, že nevyžaduje časté použití internetu a pak, na větší přenos dat si najdou nějakou restauraci se sítí, kde si dají pivo, získají heslo a mohou jednorázově odesílat balíky dat. Mluvím o zhruba třech tisících v korunách za už slušnou porci dat, ale s tím, že je ještě problém s třemi měsíci využívání v roomingu. Platí jakýsi výnos EU pro mobilní operátory, který jim dává možnost tarif v případě dlouhodobého pobytu mimo zemi poskytovatele internetu, internet jednoduše vypnout anebo nám naúčtují každý bajtík zvlášť, což je při maličko vyšší spotřebě rána. Tak nám vyhrožovali odpojením v Itálii, ve Francii a uvidíme, jestli budeme pod hledáčkem i ve Španělsku. Ale Španělé tuto možnost hned uvádějí v podmínkách při nákupu internetu. Je to na to terminus technikus „nadužívání služby“.

Abych to celé zkrátila, my potřebujeme ke spokojenému životu zhruba 80 Gb dat na měsíc, pro oba dva. Vysvětlím. Já vkládám do stránek každý den cestopis a spoustu doprovodných fotek. Zdenda denně vkládá naše zážitky na FB stránky, což je další porce dat. Teď nově natáčí videa z cesty a ty dává nyní v děsně slabé kvalitě na FB, což data bere, ale méně a pak video ukládá na YouTube ve vysoké kvalitě, a to je už potřeba zcela jiná porce dat, to děláme u cizích. Abychom nepsali do stránek a na FB úplné blbosti, musíme k danému místu najít podklady, informace a mnohdy to není hned na první pokus. Dále jsme dlouho na cestě a rádi bychom nějaké denní zprávy, jen abychom věděli, co je nového. Jistě, každý druhý řekne, není o co stát, to je samozřejmě pravda, ale pokud jsme úplně odtržený od dění doma, rádi si přečteme novinky na Seznamu, nebo internetovou verzi různých novin a pak je to peklo, pokud se dozvíme nějakou důležitou informaci, tak začne lovení relevantních údajů o námi hledané novince, a to bajtíky jenom lítají. V dnešní době se zajímáme o možnosti cestování, takže lovíme informace na různých zastupitelských úřadech a ambasádách a než se prokutáme k požadované informaci je to mnohdy hodně náročné. Pak je tu poštovní schránka, kterou také musíme obhospodařovat, Zdenda má svojí, já mám svojí a pak máme společnou, kterou znají cestovatelé a když někdo něco potřebuje, tak napíše a my odpovídáme. A máme další spotřebu. Abychom nebyli úplně odtržený od rodiny, máme pravidelné spojení přes Skype, kde si pustíme video a aspoň se na dálku vidíme. Další velkou spotřebu nám udělají parkovací místa na druhý den. Zdenda na Google projíždí trasu na další den, plánuje trasy budoucí a vždy se dívá jak zítřejší cesta, nebo hlavně místo na stání vypadá v reálu. Mnohdy jsou samozřejmě satelitní snímky staré i několik let a stane se, že parkoviště zmizí a místo něj je třeba hotel, ale pro nás to je další způsob, jak získat informaci o cestě před námi. Následně používáme park4night, který si platíme na rok, abychom měli oproti off verzi přístup k recenzím na místo, které nás zajímá. Jenže, recenze jsou ve všech světových jazycích, tak jak je tam různí cestovatelé vkládají a na to zase potřebujeme Google translatur, překladač, a to jsou další nezanedbatelné bajtíky. Dál, místo se nám líbí, recenze jsou taky dobré, ale mnohdy je lepší podívat se na místo ze satelitu, takže zpět na Google mapy a to už nám ta trocha dat, kterou jsme zakoupili odtéká do propadliště dějin.

Hodně lidí řekne, to stále není žádná velká spotřeba, ale musíme si uvědomit, že na internetu jsme oba dva, a ne vždy nás zajímají totožné věci, ne vždy hledáme stejné informace. A to jsem se ještě vůbec nedostala k takovým těm holčičím věcem, jako je kdo s kým a proč, co se bude nosit tuto zimu a hledání nějakého šikovného receptu na cestu je taky dost náročné. Zdenda zase miluje pořady o vesmírných letech a informace, kde, kdo představil nové auto na elektriku. Pomaličku se začínáme poohlížet po nějakém pěkném pozemku a lustrujeme stavební firmy. To je jen hrstka toho, na co jsou naše data potřeba a co vše každý zjišťuje z pohodlí domova, tak jako my dříve, když jsme měli domácí velmi silný neomezený internet za 280.- Kč na měsíc. Tak na tu dobu vzpomínám se slzou v oku. A to jsem ještě nezmínila, že když máme volný internet tak si rádi poslechneme naše české rádio anebo si pustíme ČT24 a podíváme se na zprávy.

Teď máme tarif od Symio – Španělský operátor 35 Gb + 2 Gb na sociální sítě za 17 eur. Vždy jsme se vešli do 15 eur, to byla taková naše pomyslná cenová hranice, kterou jsme ochotný za internet zaplatit. Řekli jsme si a v propočtech mám v plánu jít do maximálně 20 eur. Máme nějaký obolus peněz a s těmi musíme vyjít. 20 eur za internet je maximum, které jsme si nastavili už na začátku.

To jsem jen chtěla maličko vysvětlit náš každodenní boj s internetem.  Takže máme málo dat, to je jasné a pak nastupuje shánění volného připojení. Jsou země, kde jakékoliv snahy o nalezení volné sítě jsou téměř marné, ale je zajímavé a i logické, že země, kde je internet laciný v prodeji koncovým uživatelům, je samozřejmě spousta volných wifi. Oblíbený McDonald ‘s mívá signál tak slabý, že musíme sedět vevnitř přímo pod přijímačem a v některých zemích, jako třeba Německo, je omezená doba připojení na 1h za 24h. Pak jsou tu velká nákupní centra, ty hodně využíváme, pokud jsou a IKEA má volnou wifi v restauraci a na anténu jí můžeme chytnout z auta, ale těch je také poskrovnu. Pak jsou to hotely, restaurace, ke kterým máme díky aplikaci heslo, ale i oni mění heslo většinou jednou za rok. Občas nám vypomůže čerpací stanice, sportovní stadion, nebo městská síť, pokud ovšem stojíme tak, že nám v cestě signálu nestojí žádný dům. Jiný kraj, jiný mrav, a tak jsme se například v jedné zemi specializovali na vyhledávání městských knihoven, protože ty měly vždy volnou síť.

 Zkrátka není to jednoduché, a to teď bychom rádi ještě do cestopisu vkládali kratičká videa z právě projeté cesty, ale ty musíme mít nahrané v YouTube a na to je potřeba hodně dat. Takže, vida vkládat budeme do konkrétního dne, ale asi, určitě, zpětně. 

Dnešní den jsme zasvětili hledání nějaké volné sítě. Hodinové stání u McDonald nevedlo vůbec k ničemu, slabá síť. Nakonec jsme skončili zpět u fotbalového stadionu, kde sice síť je, ale není to žádná hitparáda a jak to ještě k té bídě vypadá, tak stránky YouTube jsou blokované. Zdenda potřebuje nahrát videa z posledních dnů a nejspíše nebude úspěšný.

 Nicméně, pokud je zde nějaká paní nebo pan čtenář, který má informace o internetu v Čechách přímo od zdroje a ne jen „ jedna paní povídala“ a mohl by nám je předat budeme jen rádi. Přeci jenom, bylo by pro nás lepší mít český internet a neřešit ho v každé cizí zemi zvlášť. Mohli jsme se přehlédnout v tarifech, mohli jsme dostat špatnou informaci od operátorky na telefonu, zkrátka, mohla nám nějaká informace uniknout. bydlikemevropou@seznam.cz

Jednak kupujeme sim karty do USB modemu, který máme od Vodafone mobile a světe drž se, funguje i s jinými operátory než Vodafone. Jen je třeba vše odzkoušet, než se vzdálíme od prodejny. My to děláme tak, že si sebou neseme notenbook a hned v prodejně se zkusíme připojit a případně necháme prodavače ať nám to zprovozní.

Za druhé se snažíme vyhledávat volné sítě, jak jen to jde. A musím říci, že se nám to daří velmi slušně. Volných WIFI je čím dále víc. Říkám volných, což neznamená, že je vždy bez hesla.  Když je třeba heslo zajdu do restaurace nebo tam odkud signál jde. Název sítě vidím v počítači, tak se stačí jen rozhlédnout, kde je onen zdroj signálu. Slušně se zeptám, jestli mi poskytnou heslo a až na pár výjimek jsme byli vždy úspěšný.

Za třetí jsme řešili problém, sice máme Wifi, máme heslo, ale zdroj signálu je daleko. Toto se nám podařilo vyřešit zesilovačem Wifi signálu. Jedná se o venkovní anténu PowerWifi . Je to zařízení, které  používají jachty v přístavech, kde kotví. Připojení antény je jednoduché, má 5 metrů dlouhý kabel zakončený USB vstupem. Anténa nepotřebuje zdroj ani se nemusí nabíjet a za každého počasí může být venku. Podle našich zkušeností je dosah cca 300 metrů, ale bez překážek, (domy stromy atd.) 

Anténu jsme koupili v tomto eshopu :   http://www.deschotelshop.nl/powerwifi-xl-usb-wifi-buitenantenne 

Od listopadu roku 2018 máme novou zesilovací anténu tentokráte z Německa od Firmy Traver Controler. 

Odkaz na internetový obchod: 

http://www.batlink.de/shop/artikel.php?HK_ID=49

Zatím jsme ve zkušebním provozu a vypadá to, že je lepší než ta první hlavně co se týká provedení, to v každém případě a co se týká zeilovače, tak zatí pohoda funguje, vzdálenost na jakou se připojim zatím nemám otestovanou. Ale vidím WiFi na dost velkou vzálenost,  problem jsou hesla tak uvidíme jak to bude fungovat.

Zkušenosti po skoro ročním provoze jsou dobré, ale pár řádek níže jsem napsala pro ty, kteří se rozhodují zada anténu zakoupit a kteří se zároveň domnívají, že s takovou anténou chytnou síť kdekoliv. 

Maličko bych se zastavila u naší WIFI antény, kterou máme už druhou a v provozu jí máme skoro rok. První anténa byla levnější a byla taky méně výkonná a hlavně, přesto, že byla určená na lodě, tak do ní zhruba po roce teklo a uvnitř se srážela vlhkost. Zdenda se s anténou hodně nazlobil. Různě jí přetěsňoval, prorezlé kontakty pájel a opravoval, ale nám bohatě stačila, na to, co jsme od ní potřebovali, byla výborná. Neuměla sice šířit signál po autě, takže internet od dobrých lidí, z hotelů, restaurací a tak podobně mohl čerpat jen jeden, ale nám bohatě stačila. Hlavně, měla nesmírně jednoduchou obsluhu. Strčila se do USB portu v počítači, v nabídce se objevilo hlášení WIFI 2 a pod tím už byly všechny sítě v dosahu antény. Dosah byl slušný. Jednou jsme dokonce chytli signál ze vzdáleného hotelu přes zátoku. Naše nynější anténa je má o několik tříd kvalitnější provedení, umí díky routru šířit signál po autě, takže můžeme být připojený oba dva, ale obsluha, nastavení a oživení bylo mnohem, mnohem složitější. Samozřejmě, pokud budu počítačově na výši, budu rozumět všem hláškám, kdy se po mne chce tisíc a jedna věc odkliknout a já vlastně všemu rozumím, tak to problém není, ale Zdenda si s nastavením a se zprovozněním hrál dva dny. Proč to vše píšu. Jedna naše kolegyně plus několik cestovatelů se v poslední době rozhoduje, co si pořídit za zesilovací anténu a obrátili se na nás s prosbou o radu, zkušenosti z praxe. Jsou jim nabízené různé možnosti a já se velmi obávám, že pokud se rozhodnou pro tu naši variantu, mohli by být zklamaný. Mnoho lidí si představuje, že plácne anténu na střechu a má nějakou volnou síť, protože tak drahá anténa nějakou síť najít musí. Ale tak to nefunguje. Občas signál chytíme na přední kapotě, občas táhneme USB prodlužovák přes celé auto a anténa je až vzadu na zadku auta u kol, občas je signál u země. Zkrátka, velmi často Zdenda různě přejíždí, různě laboruje a hledá, kde je ten kýžený signál nejsilnější, ale to ještě nemáme vyhráno. Pokud nemáme aplikaci na WIFI hesla, kam dávají lidé hesla, která různě dostali od poskytovatele, jedná se třeba o restaurace, hotely, plážové bary a tak sice v počítači vidíme že máme v dosahu spoustu sítí, ale žádná není volná a my k žádné nemáme heslo. Pokud to jde a jsme třeba u restaurace a její WIFI vidíme zaheslovanou v počítači, tak můžeme dojít do restaurace a požádat o heslo. Někdy ho dají, někdy ne, protože WIFI mají jen pro hosty, co si u nich dají aspoň kávu. Někdy víme třeba o restauraci, ke které máme heslo, máme signál, můžeme tam stát a když už jsme na místě, zaparkovaný, anténu na střeš, tak zjistíme, že heslo už neplatí, je změněné nebo, síla signálu je tak zoufalá, že odeslat jeden imejl je záležitost na půlku večera. Tím bych uzavřela problematiku WIFI antén, protože je to občas skutečně boj a lidé, kteří plánují cestu s prací na dálku a ke své práci internet potřebují, by měly počítat s tím, že mít dostatek internetu na cestách je buď hodně finančně náročné anebo se musíme velmi často postavit k nákupnímu centru, McDonald’s a podobným institucím, kde se volný internet běžně vyskytuje. Bohužel, je to tak jak píšu a doba, kdy bude volný internet běžně v každé vsi nebo městě je v nedohlednu.