2023 Finance na cestách - díl druhý
V prvním díle, Finance na cestách jsem se snažila probrat otázku finanční rezervy a poukázat na to, jak je důležitá v plánování. Ale, když si tak uvědomuji, jak jsme před lety uvažovali a plánovali, začala jsem hodně od prostředka. Asi nejdůležitější je, kde na to cestování vzít a až pak si rozvrhnout výdaje včetně té rezervy. Je strašně důležité, jakou máme startovní čáru. Máme už svoje auto? Staré, nové nebo budeme teprve něco kupovat. Jaký máme majetek? Kterou jeho část můžeme do cestování vrhnout a kterou si musíme nebo chceme ponechat.
Máme něco našetřeno, nebo budeme jen spoléhat na příjem z důchodu, pronájmu nebo pracujeme na dálku a spolehneme se na mzdu za odvedenou práci. To jsou všechno otázky, které si musíme prvotně zodpovědět. Musíme si promítnout, kolik nás stojí udržení domu, ať už je velký nebo malý a naopak, kolik stojí režie bytu. Asi nám z toho vypadne, že režie bytu je nesrovnatelná s režií domu, ale ne všichni jsou ochotný prodat dům a odstěhovat se do bytu. A i pokud to uděláme, má smysl mít celý rok byt prázdný anebo ho pronajmeme a máme další příjem.
Na druhou stranu, je potřeba mít nějakou základnu, kam se vracíme nebo kam se můžeme vrátit ať už v případě nemoci anebo jen proto že chceme. Ale je pravda, že mnoho lidí žádnou základnu nepotřebuje a opravdu si vystačí jen s obytným autem. Neexistuje rada, doporučení. Právě pro to, že jsme každý jiný, každý to má v sobě nějak nastavené, máme jiné priority, jiné tužby, zájmy a očekávání. Domnívám se, že je ale vždy strašně důležité počítat i s dobou až přestaneme jezdit třeba jen díky stáří, nemocem a já nevím co vše se může vyskytnout a co my? Máme staré auto se spoustou najetých kilometrů, žádný zázračný příjem z prodeje nemůžeme očekávat, prodali jsme vše, co jsme měli a kde nakonec skončíme? Nemáme byt, dům a vlastně ani žádné velké peníze a na domov důchodců se běžně čeká i několik let. Asi by bylo dobré myslet i na to, že jednou skončíme, budeme už v nějakém pokročilejším věku a spoléhat se na to, že se o nás postarají děti? To by asi nebylo dobré, protože i ony mají už dneska starosti se splácením hypoték, s rostoucí cenou všeho, na co se jen podívají. Takže bychom měli myslet na to, mít takový majetek, abychom měli kam hlavu složit. A je jedno, jestli je to malý domek, garsonka, chalupa, chata. Důležité je, aby nám zůstal nějaký, byť malý majetek, který v závěru života budeme moct prodat a zaplatit si třeba právě ten domov důchodců, kde se o nás postarají. A právě, než se pustíme do nevratných transakcí a kroků je důležitý další propočet nákladů spojených s cestováním a nákladů, které se k cestování přímo nevztahují. Tady by mohla pomoci moje tabulka cestovních nákladů, kterou vedu od začátku našeho cestování. Ale musím dodat, že tam jsou náklady jen z cesty, a ne z pobytu doma. V původním rozpočtu samozřejmě náklady na pobyt v Čechách zahrnuté máme.
Můžeme se posunout dál. Víme už jak velký máme finanční obnos k dispozici, s čím můžeme kalkulovat. Víme naše měsíční příjmy a pokud nám to aspoň trochu vychází, můžeme počítat dál a plánovat. Auto, to je v tuto chvíli největší jednorázová položka a samozřejmě, investice do vybavení auta pro co nejpohodlnější život. Na dlouhodobější pobyt, mám na mysli víc jak tři měsíce, je asi lepší mít auto poněkud větší, ale zase, je to velice individuální. Někteří cestovatelé preferují nenápadné vestavby někteří integrály a někteří potřebují opravu hodně prostoru a pak sáhnou po alkovně nebo opravdu velkém autu nad 3,5 tuny s tím, že mají vlastně celý prostor plně k dispozici. Velká obývací část je určitě největší deviza. Uvědomme si, že ne vždy a stále svítí sluníčko. Stačí několik dnů deště nebo silného větru a pak nám přijde vhod větší pohodlí, prostor, kde se můžeme volněji pohybovat a lépe přečkáme nepřízeň počasí.
Osazení auta solárními panely by asi měl být základ, my si hned dokoupili plnící plynové láhve a pak ještě spoustu dalších drobností, které Zdenda dodělal těsně před odjezdem. Televize, satelit, pro někoho nezbytnost, pro někoho totální zbytečnost. Zde nesmíme zapomenout na měsíční platby, které nejsou úplně zanedbatelné. My jsme si postupně dokupovali další vybavení jako je například dobíjecí booster až když jsme zjistili, že ho opravdu potřebujeme. Strašně záleží na tom, na co vše budeme elektřinu potřebovat. Od toho by se mělo odvíjet naše vybavení. Doporučovala bych si vybrat jednu firmu podle recenzí nebo na základě doporučení a s tou bych vše konzultovala. Není dobré, když se nám v autě vrtá víc firem. Nefungující nebo špatně provedenou práci hází jedna na druhou a pak se v tom vyznejme. Nám od úplného začátku, od první konzultace, než jsme naše auto koupili radil Tomáš a Zdeněk Brabcovi. Tomáš má společnou firmu se svým otcem Zdeňkem, Karavany Pro a po první práci, osazení solárními panely, kdy jsme byli s kvalitou práce, rychlostí, komunikací i cenou velmi spokojeni jsme se pro ně rozhodli a od té doby, devět let, nám montují, opravují a vylepšují vše co potřebujeme. Opět bych zde doporučila odkaz Moje auto a opravy a úpravy.
Výdaje na cestě můžou být velmi vysoké anebo také velmi nízké. Záleží jenom na nás, jak se budeme chovat a jak budeme utrácet, co vše jsme ochotný oželet a s čím jsme ochotný se vyrovnat anebo se jenom lehce uskromnit. Jsou ale položky, které nemáme moc šancí ovlivnit. Například cena nafty a plynu, cena potravin, cena za vodu, kterou musíme na cestě koupit. Neovlivníme toho spoustu, něco málo ovlivníme, a to co nemáme šanci ovlivnit, tak s tím se musíme naučit pracovat. Nafta je obvykle nejdražší položkou na cestě. Vždy jsem psala o tom, jak drahé je jízda do cíle anebo návraty. V tabulce je to naprosto jasně patrné. Platba za naftu pak vždy několikanásobně vyskočí oproti ostatním měsícům. Čím jedeme dál, tím je samozřejmě cena vyšší. Můžeme zvolit strategii, kdy máme vyhozeno na měsíc třeba jako my 3000.- Kč což je v přepočtu kolem 1000 km měsíčně. To není mnoho, ale ani málo. Rozhodně bych doporučila nějako vhodnou aplikaci na vyhledávání čerpacích stanic s nejlacinější naftou v okolí místa, kde se právě nacházíme. Jedna taková skvělá aplikace je na našich stránkách v sekci RPC – Praktické. Díky této aplikaci, kterou používáme už několik let jsme ušetřili spoustu peněz. Pokud se vracíme ze Španělska, tak by nám to vycházelo na tří měsíční návratovou cestu, ale to nám zase koliduje s počasím. Pokud bychom měli striktně dodržet naplánované, tak bychom v zimním období jeli tři měsíce na jich Španělska, tam bychom se měsíc rozkoukávali a můžeme se otočit a jet zpět, protože nám další tři měsíce bude trvat, než se dostaneme domů. Jenže, má to jeden háček. Museli bychom jet téměř tou samou cestou zpět, protože vlastně už přijíždíme do Španělska v zimně, a naopak vracíme se domů zase v zimě a ve vnitrozemí ať už Španělska, Francie, Německa už padá sníh, mrzne a trávit v autě zimu je s ohledem na spotřebu a cenu plynu nesmysl.
Takže, pokud se chceme ohřát musíme jet rychle dolů na jih a na jaře se v zrychleném módu vrátit. V létě chceme přeci už být na severu. Řešením je, stát na jednom místě co nejdéle to jde. Hodně kolegů to tak řeší a vlastně i my jsme zimu, která je za námi takto řešili. Ne, že bychom stáli vyloženě 4 měsíce na jednom místě, ale stát na jedné pláži 14 dnů nebyl žádný problém a pak se zase kousek dál přesunout na jiné hezké místo. Ale není to tak úplně jednoduché a představa, že si najdeme pěkné místo u moře a tam budeme stát týdny neřkuli měsíce je hodně iluzorní a jde to jen na hrstce míst, a i ty už jsou obyčejně v hledáčku místní policie. Specifika stání na divoko ve Španělsku zde teď nebudu probírat. Teď jsou na pořadu dne finance.
Mýta, ty také neovlivníme, ty jsou daná a například ve Francii jsou i velmi vysoká. Co však ovlivníme je to, že po dálnici jednoduše nepojedeme. Všechny dálnice se dají objet. My jsme zaplatili za 9 let mýto jen párkrát, tuším 2x. Samozřejmě, kromě Norska, tam to ani jinak nejde a Švýcarska, které jsme neprojížděli. Plyn je taky kapitola sama o sobě. Hodně jsem o plynu a jak na něj psala v jednom z posledních cestopisů. Jak co nejvíce ušetřit za plyn? Jednoduše, trávit zimu tam, kde je teplo. Pokud ovšem by někdo měl podobné spády jak my, objet Evropu podél pobřeží s tím, že v zimě bude na jihu a v létě na severu, musí si rozpočet lehce navýšit. A to je další počítání. Rozhodně je nesmyslné lítat z jedné země do druhé, myšleno rychle jet třeba na Sicílii, pak tam být měsíc a honem jet zase zpět, nebo ještě hůř, přeplavit se do Španělska, jet na jih a tak dál. Takže máme další velké téma k zamyšlení, co od cesty očekáváme, co chceme. Někoho nezajímá historie, starobylá města, katedrály, někoho nezajímá pobřeží a rád se courá v přírodě, někoho nezajímá nic a chce jen zimu strávit v teple. To je každého věc, ale i od toho se budou odvíjet naše propočty.
Další neovlivnitelnou položkou je spotřeba plynu. Pokud máme velkou plynovou lednici tak s určitou spotřebou počítat musíme. Musíme na plynu uvařit a pokud máme i plynové topení s bojlerem, tak si i občas přitápíme a taky, chceme se občas v teplé vodě vykoupat. Plyn a spotřeba plynu je poměrně velká výdajová položka, kterou bych rozebrala v dalším pokračování mých úvah jak na finance při delším, neřkuli stálém pobytu v obytném autě. Co vše jsme museli vzít při propočtech v úvahu než jsme před devíti lety poprvé odjeli za humna.
Pokud někdo bude mít konkrétní dotaz anebo jsem se někde špatně vyjádřila anebo by bylo dobré nějaké téma více probrat, není problém, stačí napsat do emailu, Návštěvní knihy, zavolat. Kontakty jsou na stránkách v horní liště. A jestli se někomu to moje psaní líbí a pomůže v rozhodování, tak napište také, potěší to. Hlavně budu vědět, že se nenamáhám zbytečně. Díky Bobeška
Další pokračování bude následovat.