8.1.2025 Guelmim - Maroko

Nevím, co se děje, ale něco se mi montuje do mého psaní. Napíšu text, řádně překontroluji a překopíruji do stránek. Pak tam vkládám fotky a uložím. To vše je v administraci stránek, až po uložení se text objeví třeba v Cestopisu. Když si výsledek přečtu na stránkách, tak najednou vidím chyby. Píšu o Zdendovi, co dělal a najednou je text v ženském rodě. Nebo jednotné číslo se změní v množné. Občas použiju slovo, které není úplně spisovné, ale mě se líbí a při přenosu z Wordu do administrace je tam najednou jiné slovo a úplně mi to změní text.

Předevčírem jsem takových chyb opravovala 10! Včera jsem text už na stránkách nekontrolovala a chyby jsou tam zase. Je to nepříjemné, zase musím zpět do administrace a docela složitě text opravovat. Jestli se mi do toho plete umělá inteligence nevím, ale každopádně, nikdy jsem ten problém nezaznamenala až poslední dobou. Takže, to jen na vysvětlení občasných krkolomností v textu.

Tlumiče jsou venku, řádně očištěné a nastává hledání skladu, kde je mají. Bohužel slečna je nachází až k polednímu, a tak se možná náš pobyt na ulici před dílnou prodlouží o jeden den. Byl by to další zázrak, kdyby tlumiče přišly zítra. A co asi každého zajímá, je cena. Tlumiče ještě nevíme, víme cenu za díly, ale ne za práci. Spojka, (lamela přítlačák a spojkové ložisko) jsme dělali přesně před pěti lety ale o dva měsíce později. Při návratu se nám přesně toto stalo kousek za hranicemi před Nýrskem. Tři servisy nás tenkrát odmítly, prý za týden, dva, tři, uvidí kdy atd. Jeden mechanik se uvolil s tím, že si to Zdenda u něj bude dělat sám, normálně mu zaplatí za práci, jako by to dělal on, jen občas poradí a objedná co bude třeba. V takové jsme byli nouzi. Takže Zdenda dva dny pracoval, montoval atd a zaplatili jsme za práci skoro deset tisíc, jako by jí mechanik dělal sám. Před pěti lety nás to stálo 17 tisíc, úplně ta samá oprava jako zde.

Máme stejné dílny od stejné značky, jen to celé dělali oni, Zdenda jen dozoroval a občas vypomohl a stálo nás to celé 21 tisíc, ale cena za práci je opravdu mnohem levnější. Tady jsou pro změnu drahé díly. Takže i tak, žádná levná láce.

Za deset let máme najeto 170 tisíc. Zdenda tvrdí, že nejvíce dostala spojka zabrat na Kanárských ostrovech, které jsme kompletně procestovali a kde třeba na La Palmě není pár metrů silnice po rovině. Střed Itálie je taky hodně všelijak do kopečka Nejezdíme po dálnicích a projeli jsme snad všechny pohoří, které jsem měli cestou napříč Evropou a hlavně, stále a pořád jsme značně přetížený.  Tlumiče budeme měnit poprvé, ale jak už jsem říkala, Zdenda měl výměnu tlumičů v plánu jakmile se vrátíme. No, tlumiče si samy o výměnu řekly. Jsem zvědavá, kolik to celé bude stát. Cenu dílů víme, teď kolik si řeknu za práci.

Čekáme na tlumiče. Tady se vše platí hotově, což znamená vyměnit v bankomatu další peníze. Jdeme poměrně daleko, protože široko daleko je jeden jediný bankomat. Vybrali jsme peníze a vracíme se zpět. V restauraci grilují kuřata a samozřejmě, Zdendu chytila mlsná.

Myslím, že si kousek kuřátka na ochutnání zasloužíme. Já si dávám klasicky sklenici čerstvě vymačkaného pomerančového džusu. Tak to je opravdu dobrota. Kuřátko je výborné, čerstvá křupavá placka připomíná bagetu a spousta příloh. Dva druhy rýže, červená řepa, jakási výborná omáčka, kousek okurky, trocha hranolek a bramborový salát. To vše za 75,- Kč a můj džus za 30,- Kč. 

No a na závěr dne, kadeřník. Měla jsem jít už dopoledne, ale zbaběle jsem to vzdala. Tak padlo rozhodnutí, jdu. Kadeřnictví je zamčené, nebo má neprůsvitná skla anebo přes skla je závěs. Zdenda byl samozřejmě hned vyhnán, muži do kadeřnictví nesmí.

Ovšem jaké je mé překvapení, když přichází pan majitel, muž a začíná stříhat. Měla jsem obrázek, chtěla jsem jen zkrátit tak o centimetr, ale mistr stříhal a stříhal. Skoro ¾ hodiny stříhal. Maličko vyfoukal a mohu jít.

Dámy, za nádherné umytí hlavy s následnou masáží, ostříhání nůžkami a vyfoukání cena 80 Dir. Což je 200.- Kč! Něco neskutečného. Než jsem byla ostříhaná, kadeřnictví je plné. Postupně přichází 4 ženy, čekají, odkládají šátky a když už jsou bez šátků vidím, jak mají nádherné dlouhé vlasy.

To jsou hřívy! Tiše závidím. No a samozřejmě, domů jdu sama a cestou jsem, jak jinak zabloudila. Naprosto neomylně jsem na klíčové křižovatce odbočila špatně.