22.11.2024 El Jadida - Oualidia - Maroko
Portugalská pevnost s městečkem uvnitř je památka na Portugalskou nadvládu v zemi.
Portugalci v roce 1506 postavili pevnost na ochranu svých lodí, která se tenkrát jmenovala Mazagan a byla nejvýznamnějším centrem obchodu a prosperity v zemi.
O 250 let později město dobyl sultán Abdalláh a než Portugalci pevnost opustili, skoro celou ji vyhodili do povětří. Další sultán sem na začátku devatenáctého století přestěhoval velkou židovskou komunitu a jak to tak bývá, město se díky židům opět vzchopilo.
Židovská obec se stala velice vlinou a bohatou díky obchodu s vnitrozemím. Co je zajímavé, že židé si tu nevytvořili svoji čtvrť mellah, ale splynuli s místním obyvatelstvem a tím se město stalo multikulturní a bylo tím i velmi známé.
Židé a muslimové žili v klidu a míru vedle sebe a obě dvě skupiny těžili z umu svých sousedů. Pak přišli Francouzi se svým protektorátem a všechno bylo ztraceno.
Al Džadída se stala správním střediskem a přístavem se starým městem se propadal do zapomnění díky narůstajícímu vlivu Cassablanky.
Staré portugalské město tvoří „ospalá“, podle mého soudu velmi zanedbaná medína, na kterou nám bohatě stačí hodina.
Jediná opravdová zajímavost Portugalská cisterna, „Citerne Portugaise“ je uzavřená. Má to být ohromná místnost s klenutými stropy, která se původně používala na zachytávání vody.
Tu jsme bohužel neviděli, škoda, tak aspoň cizí foto.
Cisterna by určitě sledovala celkový dojem z návštěvy portugalského opevněného města.
Projdeme se tedy jen po opraveném opevnění, projdeme si několik málo vyloženě zchátralých uliček a můžeme jít dál.
Portugalská pevnost byla zapsaná v roce 2004 do seznamu světového dědictví UNESCO a docela mi zůstává záhadou proč, snad jen díky cisterně.
Spali jsme pod ochranou místní policie. Ti vartují u svého auta celou noc v naprosto klidné okrajové části města a my dumáme proč tu hlídkují 24 hodin. Stojíme vyloženě naproti přes ulici a sledujeme, jak si policisté služby užívají nicneděláním.
Posedávají v autě, pokuřují venku, klábosí s místními, občas pozorují projíždějící auta a hlídají. Nevím koho, nevím co, ale aspoň se cítím tak nějak pod jejich ochranou.
Naproti vstupní bráně je městečko, kde je samozřejmě trh. Byl včera, je dneska a bude zítra. Tady jsou trhy stálou a nedílnou součástí každého městečka.
Stále a pořád se nakupuje a prodává. Ale je to tak, člověk, když prochází trhem, tak vždycky něco koupím. Místní ženy nenakupují na kila, jak jsme zvyklý z domova, ale koupí jen to, co potřebují na dnešní oběd nebo večeři.
Dvě rajčata, nějakou papriku a těstoviny z velkého pytle na váhu. Jen na jedno jídlo. Já jsem si taky dokoupila cibuli, je pěkná, ai když jí až tak nepotřebuju, stejně jsem si koupila čtyři cibule.
Víc nemá cenu, za dva dny bude další trh, a tedy příležitost doplnit zásoby. Ještě k trhům. Kolegyně psala Zdendovi na FB, že jsou na trzích ceny masa nižší.
Na každém trhu se prodává maso, malá masa má buď maso ve velkých kusech anebo vyložený kus krávy az ní odřezává požadovaný kus. Mnohdy mají vyvěšený ceník, ale v arabštině popisek a pak cena. Několikrát jsem se ptala, kolik který kus stojí.
Řezník ukáže nože na kus masa a pak ukáže na cenu. Veskrze jsou ceny všude stejné. Vždy je cena hovězího kolem 130 Dir. Pokud je maso blíže kosti, s kostí nebo kližka, tak je cena zhruba o 10–20 Dir nižší, ale bude to je kostí, nejspíše, takže spíše na polévku. Mleté hovězí u stánku vyjde na 100–110 Dir. A důležité, nesmlouvá se. Ceny jsou dané!
Opět jsou tady dva prodejci se živými kuřaty, spíše slepicemi. Živou slepici nejdříve zváží. Zabijí, oškubou, vykuchají atd a zákaznice si odnáší čerstvého ptáka. Oba dva prodejci mají na ceduli cifru 400, příště se zeptám, co to je. Cena?
Ale ta by byla šíleně vysoká. Cena to nemůže být, pochybuji. To by slepice stála 1000,- Kč, to zase není možné!
Gestem děkujeme policistům za azyl a odjíždíme. Ještě zajedeme do Marjány na nákup základních potravin a přejedeme na víkend na stání pro obytná auta.
Opět jsme na okraji městečka Oualidia opět je tu spousta psů a mraky koček.
Jsme na pobřeží oceánu, je jen pár desítek metrů od nás. Máme v plánu, skotačení ve vlnách a lenošení na dece.
Uvidíme, jak se plán zdaří.
video pro dnešní den klikni na tento odkaz
Dnešní trasa je:
