18.4.2023 Louhans - Gray - Luneville a Saint Nicolas -

Projeli jsme směrem domů několik francouzských městeček, vše malého rozměru, kromě Lyonu.

Tam jsme se zastavili na jeden večer u naší skorodcery Kláry a hned jeli dál.

Tak jsme dojeli do města Louhans, kde jsme stáli na stání pro obytná auta, které jsou tady, v této oblasti snad v každém městě.

Jen počasí nám moc nepřeje a je jako na houpačce. Sluníčko během chvíle vystřídá totálně zamračená obloha a je poměrně zima.

Teploty kolem 11 °C nejsou zrovna nic moc. Některá města, kterými projíždíme jsou k uzoufání ošklivá a některá zase hezčí.

Je to jako s tím počasím. Kdyby ještě aspoň svítilo sluníčko, tak by hned vše bylo mnohem hezčí, ale pod zamračenou oblohou to není nic moc vábného.

Dalším městem na cestě je Grey, které si Zdenda tentokrát proběhl sám. Přiznávám, že mě se teda vůbec nikam nechtělo a raději jsem doháněla resty na stránkách.

Ceny nafty jsou ve Francii vysoké, a i v malých městech jsou ke dvěma eurům. Tady je v této oblasti jedna vzácná cena, ale normálně jsou ceny mnohem vyšší.

Plyn je taky poměrně drahý, kolem eura. Vidět cenu pod euro za litr plynu je poměrně vzácné. Ani dneska se počasí neumravnilo.

Stále je pod mrakem. Až k večeru se na nás usmálo štěstí v podobě krátké slunečné oblohy, ale to netrvalo nijak dlouho.

Zajímavé je, že večer se obloha vyčistí, vysvitnou hvězdy, teplota samo sebou spadne k 4 °C, ale ráno je zase pod mrakem a vypadá to že každou chvíli začne pršet.

Máme poledne, Francie je naprosto úžasná v tom, že na cestě potkáváme jedno parkoviště pro obytky za druhým.

Začínáme být pěkně zhýčkaný a vybíráme si místa už jen hezká, v rovině, s pitnou vodou, kdybychom potřebovali, což celou Francii vlastně vůbec neřešíme a s výlevkou.

Obvykle jen na stání nakoukneme, zhodnotíme, některé zkritizujeme, ale vlastně, když ono není moc co kritizovat.

Na oběd jsme zastavili v malém městečku Monthureux-sur-Saône, kde žije cca 900 obyvatel. A i tady u řeky Saôny mají parkoviště pro obytná auta s deseti místy na parkování.

Zdarma je vše voda, park. výpust na šedou i toaletu.

Přitom stačí jedna cedulka s emblémem obytného auta na vjezdu do města, pak na odbočce a jsme na místě. A to tu ještě mají toalety, umyvadla na nádobí, grilovací místo a několik lavic se stoly.

Všude čisto, pořádek. Akorát, když jsme přijížděli tak tady uklízeli zaměstnanci města.

Noční stání máme v Saint-Nicolas-de-Port, kde je opět pro nás přichystané stání, ale je ošklivo a ráno by mělo být lépe.

Tak si město půjdeme prohlédnout dopoledne a pak pojedeme dál. Ráno bylo opravdu slušněji, chladno, ale svítí sluníčko, a to se počítá.

Městská bazilika Saint Nicolas je poutním místem, kde jsou údajně uloženy relikvie svatého Mikuláše přivezené z Itálie.

Byla postavena mezi lety 1481 a 1544, během zlatého věku vévodství Lorraine, kde byl Saint-Nicolas-de-Port nejdůležitějším městem.

Pouť tam byla velmi důležitá a přitahovala obchodníky z celé Evropy, čímž rozvíjela hospodářskou a náboženskou sílu města. Bazilika zcela vychází ze střízlivého a homogenního gotického stylu a vyznačuje se překvapivými rozměry.

Její výška je podobná jako u katedrál v Paříži a Štrasburku. Fasáda baziliky Saint-Nicolas-de-Port je třetí nejvyšší fasádou ve Francii.

Štíhlé sloupy, které podpírají klenbu, s výškou 21,50 m jsou nejvyšší v Evropě.

Světlo v bazilice je nádherné, velká okna a jejich štíhlé sloupy spojené s charakteristickým bílým kamenem baziliky umožňují světlu plně proniknout do všech koutů.

Po prohlídce města i Baziliky pokračujeme dále podál jednoho z mnoha říčních kanálů dále na sever.

Tento kanál Le Sánon spojuje právě toto město Saint Nikolas s řekou Sara ta vede do Saarbrücken a dále do řeky Mosely podle které jsme před dvěma dny jeli do Luneville.