18 - 19.12. 2020 Playa Veneguera - Playa Tesarte - Gran Canaria - Kanárské ostrovy - Španělsko

Snídáme s výhledem na oceán. Co více si přát. Jen ještě chybí sluníčko, které je skované za skálou. 

Dopoledne při odjezdu má Zdenda malý problém se zadním kolem.

Původně jsem si já osobně myslela, že mu dírou v disku dovnitř ke kolu vlítnul kamínek, který když se dá kolo do pohybu tak děsně rachtá. Příšerný zvuk a je jasné, že kluci na závadu musí přijít, protože takto se jet nedá. Na mě to aspoň tak působilo, ale kamínek tam není a Zdenda samozřejmě usoudil, že je problém někde jinde, někde za kolem, a tak kolo musí dolů.

Závada během chvilky odhalena a naštěstí, není to nic vážného. Jen přihnutý plech, který asi dostal ránu kamenem a odchýlil se ze svého místa. Sláva, takové závady jsou nejlepší. Rychle se odhalí, rychle se opraví a hlavně, nic to nestojí.

Dneska máme v plánu jet na kolech vedlejším barankem na pláž Veneguera. Jedeme se hlavně podívat, jestli by se tam dalo zajet autem, protože pak bychom se tam na večer přemístili. Dojeli jsme zase šíleným, úžasným kopcem do vesnice Tasarte.

Tak, tam v dáli, ty maličké bílé domečky je vesnice nebo městečko Tasarte a tam dneska míříme.

Opět jedeme naprosto úžasnou silnicí, i když dneska je velmi příjemně široká.

Kolem nás jsou monumentální skály a kopce. Balvany ohromných rozměrů jsou rozházené po strmých svazích a jen nahání hrůzu, co kdyby se dali do pohybu. Opět, v dálce je vidět autíčko Zdendy a Alenky jako maličká bílá krabička.

To je teprve vidět, jak je to tu vzdálené, veliké, vysoké, hluboké a já nevím jaké ještě. Je to něco úžasného a kdo má strach z výšek, nebo naopak z hlubokých roklí pod námi, tak ten tu bude trpět, ale zvládli to jiní, tak proč ne my a další cestovatelé.

Parkujeme na okraji městečka, sedáme na kola a už si to uháníme k moři.

Jsme jen vlastně o baranco, což je místní název údolí, rokli vedle, než jsme stáli na dnešek. A zase je to tu jiné, každé baranco je jiné. Tady se pro změnu pěstuje kde co, včetně ohromných ploch banánů platáno.

S ohledem na to, že platáno je místní druh banánovníků, které jsou nízkého vzrůstu, tak bych asi měla psát velké písmeno, protože je to název místní odrůdy, ale všude se tento název používá s malým p. Takže ano, budu používat střídavě malé a velké písmeno a každý, nechť si vybere.

Všichni, kdož čtou můj cestopis a moje cestovatelské postřehy tak ví, jak jsem s češtinou na štíru a jaké mi dělá problémy pravopis a i při nejlepší vůli se dopouštím pravopisných chyb, což mě velmi mrzí, ale na prahu šedesátky už s tím asi mnoho nenadělám. Takže, komu se můj pravopis příčí, nechť si najde jinou četbu.

Vida, jak se umím zamotat jen v úvaze, jestli se Platáno píše s malým nebo velkým p. My jsme mezi tím dojeli na pláž Veneguera, kam se zcela jistě dojet dá, ale my sem rozhodně nepojedeme.

Příšerná cesta plná výmolů, ostrých kamenů, děr a hlavně, několikrát je velký sešup do koryta řeky, která tady teď není, ale my bychom se tam docela určitě posadili na bříško.

Všichni jsme se shodli, že bychom zbytečně auta ničili a že ačkoliv je pláž hezká, tak cesta je sem tak příšerná, že nám to za to nestojí.

Avokádo je další plod, který se tu ve velkém pěstuje. Nevím jak komu, ale mě plody avokáda na stromech silně připomínají visící netopýry. Avokádové stromy jsou většinou hodně velké s bohatou úrodou plodů. Plody se musí nechat pár dnů dozrát nebo dojít, aby změkly a daly se vydloubnout.

Pak je to vynikající příloha k masu nebo jen na snídani k chlebu s máslem, nebo já z avokáda dělám různé pomazánky k večernímu zobání. Problém je, že pokud si koupíme avokád více, nebo jako my dneska máme za pakatel kýbl avokád, tak avokáda mají tendenci dozrát všechny najednou a musí se ve velmi krátké době sníst, jinak začnou hnít.

Cesta dolů k moři byla dost utrpením, sice z kopce, ale stejně díky krkolomné cestě dost náročná.

Cesta zpět je stejná. Sice do kopce, ale kamenitá cesta se musí nějak překonat a mě osobně je dost jasné, že budu potřebovat den odpočinku. Minimálně moje sedací část těla aspoň jeden den nechce kolo ani vidět.

Plán A přejet na pláž Venegueta padl a než spát na silnici u chodníku a ve městě Tesarte, kde stojíme, což byl plán B tak volíme plán C a to je návrat na pláž Tesarte, kde jsme spali na dnešek a kde jsme byli moc a moc spokojený.

Dokonce jsme se shodli, že není kam pospíchat a že si tu rádi odpočineme. Zdenda bude rybařit, my se budeme koupat, slunit, číst si a tak podobně.

U toho uvaříme nějakou dobrotu, upečeme nějakou sladkost, vyčistíme auta od prachu a budeme v klidu a v pohodě.

Dneska jsme měli k večeři krevety, které jsme koupili v 5Océanos za 4.50 eur za kilo.

Nám stačí k večeři půl kila.

Krevety se vaří jen ve vodě zhruba 10 minut. Jistě, je to obíračka, ale lahoda a dobrota. Vyloupané krevety můžeme jíst jen tak nebo si je namáčet do nějakého dipu. Já jsem udělala dip z avokáda a pak máme ještě chili omáčku.

Ve čtvrtek už se rozdělíme. Přátelé pojedou dál a my si pojedeme prohlédnout město Puerto de Mogán a pak se zase setkáme.

Dnešní trasa je: 42 km