14.5.2020 Hoya del Pozo - Gran Canaria - Kanárské ostrovy - Španělsko

Opět další den karantény je pomaličku, polehoučku za námi. Pořadové číslo 61 je děsivé, ale jak to tak vypadá a jak prosakují informace, tak to asi není ani zdaleka pár dnů do finále.

Političtí analytici z mnoha evropských zemí se jednoznačně shodují, že nouzový stav ve Španělsku je nejtvrdší z celé Evropy, myšleno s dopady na obyvatelstvo a jak to tak vypadá, vláda se vyloženě v prodlužování nouzového stavu vyžívá a už zase a opět shání podporu pro další prodloužení.

Pokud se stane to samé, co při posledním hlasování, kdy i část kanárských stran vyšla vládě vstříc a zvedla ruku pro, výměnou za ekonomickou podporu do září, než se otevřou hotely, tak pokud opět někomu vláda něco podobného slíbí, tak nás čeká ještě další 42 dnů domácího vězení, a to máme jen na našem ostrovu pouhých 80 nemocných na skoro milion obyvatel!

Jedná se o to, že při vyhlášeném výjimečném stavu spadají ostrovy pod jurisdikci Madridu a autonomní kanárská vláda se může jít klouzat. Takže uvidíme, jak to celé dopadne a jak i my dopadneme, jestli ještě někdy vůbec uvidíme jiný kousek ostrova než Playa del Pozo.

Dneska jsem byla opět a pro změnu v Mercadona, ale poněkud se nám ochladilo na 22°C a fouká docela silný vítr. A dokonce nám i pršelo! Jinak se nic nového neudálo.

Ráno nás už asi z rutiny anebo ze zvyku zkontrolovala policie, to asi jestli jsme se dobře vyspali a už tady za celý den nikdo nebyl. Pokud bude harmonogram dodržen, tak kolem sedmé projedou po pobřežní cestě krokem dvě motorky policie a bude zase klid.

Teda, klid od policie, ale na druhou stranu si říkáme, zlatá tvrdá karanténa, protože s úderem osmé, kdy je okénko pro dospěláky se na naše parkoviště začnou sjíždět auta a lidi jdou na procházku. No a auta jezdí sem tam, dveře bouchají a pak zase auta jezdí a dveře bouchají, občas někdo prudce zabrzdí, pak někdo zatroubí, no, zkrátka do jedenácti máme veselo, jak říkám zlatá karanténa bez vycházek! Občas zaprudil nějaký aktivní policista, ale jinak jsme měli svatý klid a pokoj.

Mimochodem, naše paní velvyslankyně, tak jak slíbila, že zjistí pro nás informace, jestli se můžeme hnout, tak se ještě neozvala.

Dneska jsem pekla vynikající, laciné a jednoduché a vše v jednom pekáči od remosky a přesně jak dělané do těch našich malých kuchyněk.

Masové koule s brambory a sýrovou omáčkou.

Mleté maso, použila jsem krůtí, 300gr + 1 cibule + 2x vejce + trocha hořčice a kečupu + tři lžíce strouhanky + 2 lžíce hladké mouky + sůl pepř, to vše na karbanátky. Menší brambory, nebo větší rozkrojíme na půl

+ olivový olej (nebo jaký máme) + zakysanou smetanu (pokud jí nemáme nevadí, nahradíme smetanou na vaření nebo jen mlékem+ trochu mléka + na co nejmenší kostičky nakrájené sýrové plátky nebo strouhaný sýr nebo tavený rozetřený s mlékem a vyšlehaný.