4.5.2020 Hoya del Pozo - Gran Canaria - Kanárské ostrovy - Španělsko
Jak se dneska na Kanárském fóru napsalo, „na španělské politické scéně přituhuje, kvůli možnému dalšímu prodloužení mimořádného stavu“,
tak 51. den karantény přituhuje i u nás. Dnešní den bych nazvala Den blbec. Začalo to ráno, kdy přijela údržba veřejných prostor, zkrátka ti, co uklízejí okolo košů a tak podobně, tak ti se vrhli na hlavní uzávěr vody s tím, že vodu uzavřou. Jenže neměli ty správné klíče, odjeli, a když se vrátili s potřebnou technikou, tak za nimi Zdenda šel, proč tu vodu uzavírají? Bylo mu řečeno, že to přikázala policie. Samozřejmě, vodu umíme pustit, ale aby to nebylo tak jednoduché tak údržbáři obmotali spouštěč vody na stojanu páskou, aby to zkrátka nešlo.
Tak, všechno jde, když se chce a mám pocit, že není nic, s čím by si Zdenda neporadil. Už se domluvil s Francouzskou a Angličanem, že v noci v jedenáct pustí vodu a ve dvanáct jí zavře, aby si mohli vodu načepovat a osprchovat se, pokud budou chtít. Takže, vodu máme vyřešenou. Jezdí sem sice jednou za pět dnů hasiči, to ale až poslední dva týdny, ale Zdenda víc věří kvalitě vody z pláže. Takže, tím bychom měli vodu. Mezitím, než Zdenda zjistil, jak funguje hlavní kohout na druhé sprše, tak přijela další policie.
Ráno vyhazujeme peřinky na vydýchání na židle, kde se pár hodin sluní, než je zastelu do postele. Každé ráno je máme u auta a každé ráno je vidí několik policejních kontrol. Dneska ovšem jedné kontrole vadili, a tak policisté přijeli až na naše poctivě zabrané území a jali se mě vysvětlovat, že jim vadí moje peřinky. Taková nehoráznost, a to jsem je předevčírem čerstvě povlékla. Takže jsem hupky dupky peřinky uklidila, protože jak známo s ramenem spravedlnosti se nediskutuje a začala krkolomná domluva, odkud jsme, a protože Zdenda právě studoval další kohout od vody na vzdálené straně pláže, tak se vyptávali jestli jsem tady sama a podle mého, jak dlouho tu jsem. Ani jeden policista, jezdí vždy dva, neuměl ani tak málo anglicky jako já, abychom se aspoň maličko domluvili, ale podařilo se mi jim vysvětlit, že jsme z Čech a že manžel je někde v prostoru a studuje jejich vodovodní systém. Ještě ukazovali na kurty k markýze a snažili se mi asi vysvětlit, že křesla ano, stůl ano, ale markýzu ne a odjeli.
Zdenda prohlásil, že se přeci neupečeme na slunci a že tady nejsme na parkovišti pod námi, kde se nesmí nic, že jsme vlastně na soukromém pozemku, protože celá stráň, kde stojí my, Švédové (naši mladý) a Meresjev v osobním autě až k silnici je na prodej, a tudíž tady má pravomoc majitel a vlastně kol a kol nic neporušujeme. Takže jsme v pohodě, obědváme pod markýzou, kterou jsme zas až tolik nevytáhli a já jdu na svůj pravidelný výšlap do Mercadona.
Okolo čtvrté sedím venku v křesílku, popíjím svojí odpolední kávičku, čtu si rozečtenou detektivku a najednou slyším drona. Tak volám na Zdendu, hele letí sem k nám dron a majitel stojí nahoře na silnici! Jenže to nahoře je opravdu docela daleko a není vidět co to je za auto, jen že je to velká dodávka.
Ještě říkám, to by byla legrace, kdyby to byl kolega s vestavbou a dronem se kouká, jaké tady máme místo a jestli si k nám má cenu stoupnout. Zkrátka, cestovatel, který hledání místa na parkování povýšil na vyšší úroveň. Dron na mě z poměrně malé výšky nalítával, koukal se, a ještě si říkám tak to je pěkný drzoun! No a pak mě spadla brada, protože malý megafon, který nesl na sobě začal v poměrně velmi slušné hlasitosti dost nekompromisně něco španělsky povídat.
Člověk už pozná, když je k něčemu vyzýván. Zdenda dalekohledem vidí, že dodávka není kolega, ale policie. Takže nechápavě koukáme a výzva se opakuje a pak ještě jednou, ale docela už dost nepříjemně. Jasně, vadí markýza! Tak jsme jí srolovali, dron si prohlídnul pláž a všechny co tu stojí, na chvíli zaparkoval nad Švédy, ti mají po našem vzoru taky markýzu, tak na ně volám, že musí dát pryč markýzu, což samozřejmě ihned udělali, dron byl stažený k majiteli a po chvíli spokojeně odjíždějí.
No, nejsou to pitomci? Když už se nám vše pomaličku dává do normálu, tak nám začnou takhle znepříjemňovat život. I proto si myslíme, že je nejvyšší čas změnit lokalitu. Zdenda po dnešku prohlásil, že si není vůbec jistý, jestli tu do dalšího rozvolnění, které je plánováno na pondělí 11.5. zůstaneme, jestli neodjedeme dříve.
A ještě jsem se dočetla velkou zajímavost, kterou uveřejnili Kanárské ostrovy a co si dovoluji už od začátku tvrdit jako naprostý lajk, jak je ten slavný Covi19 velice přeceňován.
Úřady Kanárských ostrovů evidují za prvních 16 týdnů tohoto roku 5596 úmrtí a je to jen o 785 vyšší číslo, než je průměr za posledních 20 let. Bereme stále totéž období 16 týdnů kdy v roce 2019 bylo 5542 úmrtí a pozor! Počet letošních úmrtí je dokonce nižší než v roce 2018!!!! Tehdy zemřelo 6110 lidí, a to jsme stále v prvních 16 týdnech roku.
Jistě, COVI – 19 má mnohem silnější nástup a pokud by nedošlo ke karanténě, tak by čísla byly asi mnohem vyšší, ale my jsme v karanténě už 50 dnů. Nejedná se o nás, my jsme v pohodě, ale všechny ostrovy jsou v izolaci, ochromené a finančně velmi strádají a strádat budou ještě hodně dlouho. Domnívám se a několikrát už jsem to řekla, souhlasím s karanténou, a to i velmi přísnou, jaká zde byla zavedená, aby se dovezli a dokoupili ochranné pomůcky, aby se dostali ze země turisté, kteří byli většinou vyššího věku, aby se zkrátka dalo zdravotnictví do šiku a mohlo bojovat, ale podle mého už je dost dlouho zbytečné mít tak silné restrikce.
Můžeme všem opravdu a od srdce zatleskat za to, jak vše zvládli, jak dokázali velice rychle dostat 90 tisíc turistů ze země, jak rychle dokázali donutit lidi, aby byli jen doma, jak rychle dokázali nakoupit a dopravit ohromné množství zdravotnického materiálu do zdravotních středisek a zabránit tak masivnímu šíření viru, který by zdravotníci jednoduše nezvládli, za to vše jim patří dík, ale my už několik týdnů máme hrstku nemocných na skoro milion obyvatel na Gran Canarii, k dnešnímu dni 159. Na všech ostrovech s počtem obyvatel 2.3 mil máme 905 nakažených. U nás 159, na Tenerife, která je o maličko větší, ale i tam se pomaličku počty snižují 642 a zbytek je na ostatní ostrovy. Můžeme se jen dohadovat, jestli by nestačilo jen uzavřít nemocnice návštěvám, uzavřít pečovatelské domy a domovy důchodců návštěvám, jestli by nestačilo důrazně vyzývat seniory před vycházením a tak dále, tak jak se to dělá běžně pro silnější chřipkové epidemii.
Tak uvidíme, s čím přijde nebo, čím nás překvapí zítřejší den.