16.4.2018 Bockenheim - Německo

Jsme na okraji ohromné vinařské oblasti v oblasti Falc, po levé ruce se nám vlní pohoří Haardt a velitel vozu rozhodl,

že kultury už bylo dost a my si dneska projedeme celou vinařskou stezku v této oblasti, která je jednak velmi krásná a velmi stará.

Jedná se o oblast, kde se výhradně pěstuje jen vinná réva, která vládne všemu a všem. Slibují se nám krásná panoramata, krásné vesnice a krásná příroda. Tak uvidíme.

Začínáme ve vesnici Schweigen Rechtenbach, kde právě na podporu turismu, pěstitelů a regionu postavili jakousi pomyslnou Bránu do vinařské země.

Jsme na hranicích s Alsaskem, ale to nikomu nevadí, tady se všichni spojili a už v 30. letech minulého století tu společnými silami postavili jakousi honosnou bránu a tím odstartovali úžasnou historii a prosperitu všech vinařů v širokém okolí a celého turistického ruchu, jak se dneska s oblibou říká.

Každopádně, díky této podnikavosti jsou dneska vesnice na této stezce naprosto úžasné.

Všude je ohromné množství vína, vinných sklepů, nádherných domů s velikými dvory plně k dispozici návštěvníkům.

Bohužel, nikdy jsme nebyli na jižní Moravě, kde jsou v provozu různé cyklistické trasy po sklípcích, tak tady už to, co se u nás buduje funguje skoro 100 let. Na domech je vidět, jak se všem velmi dobře daří.

Domy jsou úchvatně udržované, překrásné otevřené dvory plné sudů, židliček a stolků pro příchozí a téměř všude je nějaká vinotéka, restaurace nebo maličká prodejnička s vínem.

Tady je to tak krásné, že nám to bere dech. Jen je opět škoda, že se honí počasí a občas je tak zataženo, že se nedá moc fotit.

Každopádně, rozhodli jsme se, že se sem při nějaké naší cestě vrátíme a celou trasu si projedeme na kolech.

Ideální je nechat auta někde uprostřed trasy a celou oblast si paprskovitě projet. Všude je ohromné množství cyklostezek a samozřejmě cyklistů, ne na silnici, ale na cyklostezkách vedle nás.

Několik vysloveně starších skupin cyklistů na kolech je doprovázeno servisním vozem, který na ně čeká na parkovišti se svačinou a pitím. To se nám ohromně líbí. Už několikrát jsme viděli, že v Německu jsou zájezdy pro seniory, které na různých místech jejich túry, nebo jako tady na cyklotrase, čeká doprovodný vůz se servisem, s náhradním oblečením, a hlavně s kompletním občerstvením.

Samozřejmě, nevím, kolik takový servis stojí, ale líbí se mi to a nemyslím si, že to bude nějak přemrštěně drahé. Hlavně, díky tomu se mohou senioři udržovat v kondici a pokud někdo opravdu dál nemůže, nasedne do dodávky se servisem a dojede pohodlně k cíli trasy.

Takže, projíždíme krásnou, úžasnou krajinou, kde je všude, jen a jen vinná réva. Neskutečné množství vinic, jedna krásná vesnice střídá druhou.

Faktem je, že hrázděné stavby všemu dodávají takový ten krásný dojem, vývěsní štíty jsou mistrovsky zpracované, všechny živí víno a vše co se kolem toho točí, samozřejmě, včetně nás, turistů, návštěvníků. Samozřejmě, neodolali jsme a koupili jsme si pár lahvinek přímo z této oblasti.

Máme přátele, kteří jsou velcí znalci vín a se kterými se setkáme, takže jsem zvědavá, co budou říkat na místní kvalitu.

My jsme si ještě udělali malou zajížďku, kterou velmi doporučuji, a to je nejvyšší vrchol této oblasti, Kalmit se svojí výškou 673 metrů.

Krásná cesta do srdce národního parku, který je tak významný a jedinečný, že si zasloužil být opět na seznamu, tentokrát přírodního dědictví UNESCO.

Je to úžasná oblast a přírodomilům a vinařomilům výlet do této oblasti mohu jen a jen doporučit.

Je málo míst, kde se dá skloubit poznávání jak přírody, tak místního života a tady to opravdu jde.  Takže vzhůru na vinařskou stezku do oblasti Porýní – Falc a východního okraje Falckého lesa.

Dneska jsme byli po více jak týdnu na velkém nákupu a hned jsem koupila malou hlávku zelí. Máme rádi zelný salát a vždy ho dělám do dvou kilových kyblíčků. Není nic jednoduššího jako příloha snad ke všemu na cestách není než zelný salát.

A přitom stačí mít jen chuť se s tím dělat a samozřejmě mít trochu času, nálady a vůbec. Každopádně, je to jen chvilka krájení, trocha míchání a dobrota na 14 dnů je hotová.

Zelný salát nacpu do dvou kyblíčku, které se mi vejdou na sebe do jednoho fochu v lednici, takže nezaberou moc místa, a pak už jen odebírám. Zelný salát je na sladko – kyselo a zalitý trochou oleje.

Pokud možno, tak olivovým, ale slunečnicový taky postačí. Na cestách ho máme vždy v lednici. Jakmile dojde, tak hned dokupuji další hlávku a krouhám a krouhám. Samozřejmě, nejlepší je z čerstvého, letního zelí, ale na to si musíme ještě chvíli počkat.

Přeji hezký večer.

Dnešní trasa je: 185 km