18.11.2016 Bar - Černá Hora
Ráno v pohodě odjíždíme z našeho báječného stanoviště na molu. Zvedl se vítr, ale svítí sluníčko, což nám slibuje krásný a teplý den.
V 10h je už 15°C a pokud se to udrží, tak se směle vyhoupneme na dvacítku.
Dneska jedeme jen pár kilometrů do městečka Bar, který je obklopený horami. Krásné městečko, čisťounké a tak nějak moc hezké. Jedeme nejdříve do velké prodejny, jako náš Kaufland, ale tady je to IDEA.
Je to prodejní síť asi po celé Černé Hoře. První prodejny jsme viděli hned za hranicemi a tady v Beru, jsou dvě velké. Jdeme se kouknout, jak si tady stojíme s nákupy, a musím říct, že je to lepší, než jsme čekali.
Výběr je teda mnohem větší než v Albánii a hlavně, konečně kupuji celer, který mě už velmi chyběl do polívky. V Albánii a ni Makedonii, přesto, že byly vysloveně zelinářské ráje, tak celer nemají, nepoužívají, nepěstují, neprodávají. No a tady ho mají spoustu a krásný. Kupuji s natí, abych měla zelené do polívky. Nať strčím do skleničky s vodou a do lednice a ona mi tam nějakou dobu vydrží. Jsme velmi, velmi příjemně překvapený.
Krásné maso, za příjemnou cenu, ovoce a zelenina taktéž.
Veliký výběr mléčných výrobků a uzenin. Už se začínají objevovat první veliké uzené šunky, ale to je stejně drahé jako u nás.
Jakmile budu mít volněji, udělám tabulku cen potravin v Černé Hoře.
Cestou jsme ještě koupili další mandarinky. Ty čtyři kila jsme už skoro všechny zbaštili a tak u silnice kupujeme za 0,3 Eur kilo.
Zkrátka, paní nám nandala do tašky za 2 Eura 7 kg mandarinek. Můžeme se v nich koupat. Ale jsou výborné, sladké a čerstvé.
Bar je hlavně přístavní město a veskrze příjemné. Dlouhá pláž s kamínky a parádní promenáda okolo celého pobřeží. Akorát na protějším břehu je průmyslový přístav, kde je spousta obřích nádrží na ropu.
Starý Bar je kousek za námi a je to veskrze město duchů. Před mnoha lety tu po celém pobřeží bylo velmi silné zemětřesení a mnoho domů popadalo a jen málo jich bylo obnoveno.
Veškerý život se soustředí do mladého nového města. My se jdeme projít po pobřežní promenádě a opravdu, je sluníčko a teplota se vyšplhala nad 20°C. Což je samozřejmě velmi příjemné. Procházíme i ty nejzapadlejší uličky a sledujeme místní cvrkot. Mám radost, tady se o pejsky starají dobře a nevidím žádného vyhublého chudáčka. Psi jsou samozřejmě volně ložený, ale jsou krmený. Dneska jsem nakrmila fenku před prodejnou potravin, kde jsme stáli a tak nějak nevěděla, jestli si to má vzít nebo ne. Zkrátka neměla hlad a to je dobře. Tak nějak si já osobně i víc vážím lidí, kteří se dokáží postarat o svoje tuláčku. Přitom, jak říkám, každá rodina vyprodukuje neskutečné množství zbytků, které obvykle vyhazuje do popelnic a tak proč je nedat pejskům na ulici. Ale to musí být v lidech, aby měli trochu soucítění se zvířaty. To je škoda mluvit, protože i ve velmi vyspělých zemích se lidi chovají ke zvířatům hrozně.
Couráme se po městě a okukujeme, jak to tu žije, jak jsou restaurace a kavárny plné lidí, jak se všichni na sebe usmívají, spousta malých dětí a spousta luxusních velmi drahých kočárků.
V potravinách lidi nakupují a nic neřeší. Neřeší dobu trvanlivosti, neřeší gramáž a neřeší cenu. Plné nákupní košíky jsou jasným důkazem, že lidem se tady bude dobře dařit. Řekla bych, že Černá Hora je velmi příjemné místo k životu.
Stojíme na nábřeží, kousek od restaurace, kde nám dali kode a Zdenda se už půlku večera zlobí s připojením internetu. Už jsme několikrát popojeli autem, několikrát jsme se jinak natočili, anténu postupně vyndal ze všech oken a stále se nedaří.
Přitom stačí udělat úkrok od auta a okamžitě se připojí. Holt, někdy je to něco mezi nebem a zemí a to je neprolomitelné i s heslem.
Dnešní trasa je 30 km
