12.11.2016 Berati UNESCO - Albánie

Počasí je jako na houpačce a je znát, že jsme poměrně daleko od moře. Je chladno a prší a prší. Celý den je příšerně. Teplota spadla na necelých 15°C, ale déšť a vítr to vše zhoršuje.

Na internetu se dozvídáme, že balíček už je v Berati a jdeme si pro něj přes celé město. Všude jsou obrovské kaluže a neskutečné množství bláta.

Na poště je trošku problém, protože clo a účtenku máme na jakési jméno, které s námi nemá vůbec nic společného. Trochu jsme se báli, jestli jsme clo nezaplatili za někoho jiného a paní za přepážkou se také domáhala pána toho jména. Zdenda se nedal, a jelikož balíček měl i naše číslo a měli jsme ho nafocený z Velimi, tak musela rezignovat a balíček nám vydat.

Sláva, máme novou trysku, máme nový klobouček a můžeme vše vyměnit. Jestli ani to nepomůže, budeme v háji. Mřížku

Zdenda před pár dny vyčistil a takto je opět začouzená. Skutečně to takhle dál nejde. Naštěstí, díky permanentnímu větru je plyn v autě cítit méně, ale i tak je to o zdraví. Chvilku bez deště využil Zdenda k okamžité výměně. S ohledem na permanentní čištění už má celou operaci rutinně nacvičenou.

Opět čistí komínek, vrtulku a vyměňuje trysku a za chvíli jsou nové díly na svém místě.

Chvilka pravdy, lednice naskakuje a sláva, nesmrdí. Vše je tak jak má. Spadl nám kámen ze srdce a my zítra můžeme pokračovat dál. Jen je škoda, že za všechny ty dny, které jsme strávili v Berati, jsme neměli celý den hezky. Vlastně nám to tady s malými přestávkami dost propršelo. Včera jsme chtěli jít na slavnostní večeři, ale tak příšerně lilo, že jsme to vzdali. Dali jsme si jen dortíček. Než bychom došli do města, tak bychom byli napůl utopený.  

Lednice funguje jak má a my zítra pokračujeme zpět, vracíme se k moři a jedeme dál Albánií podél moře. Máme tady v Albánii ještě několik plánovaných zastávek a už si to hrneme směrem na Chorvatsko.