10.11.2016 Berati UNESCO - Albánie

Včera celý den lilo jako z konve a dost se ochladilo. I když, tak jako u nás doma, ne.

My tady máme teď okolo 13°C, což je dost razantní ochlazení. Ještě předevčírem bylo nad 25°C a sluníčko. O změně jsme věděli z předpovědi a tak nám to nijak nevadí.

Na poštu jdeme až dneska. Zatím nás akce trysky stála poměrně dost peněz. Náhradní díly tryska a nový hořák 1810,-, poštovné EMS 699,-pošta do Albánie a dneska jsme ještě zaplatili 3050 Lek na poště jako clo, v přepočtu: 4,89 = 623,- Kč.

Žádná levná záležitost.  Mile nás překvapilo, že paní za přepážkou nám přinesla lístek s vytištěním čehosi, kde bylo vyznačená částka za clo. Neviděli jsme tam číslo našeho balíčku, ale tiše doufáme, že jsme uhradili ten náš balíček a nějaký jiný. Naše Česká pošta je rychlá, akorát, tentokrát na sledování zásilky je náš balíček stále údajně někde na cestě, ale on už je v Albánii. Takže, nevyplatí se spoléhat se na oficielní údaje a vartovat před poštou.

Ovšem paní za přepážkou nás dorazila, protože posunky jsme se dozvěděli, že z Tirany to tady bude asi až za 4 dny. To mě hodně zdrtilo. Doufali jsme, že budeme mít balíček zítra, maximálně pozítří u sebe a budeme moci odjet. Nedá se nic dělat, ž to vydržíme.

Stojíme na příjemném místě na kraji starého města, kousek od nás je čerpací stanice, kam si zajedeme pro vodu. Internet máme na anténu z restaurace kousek od nás. Akorát ho kolem deváté vypínají. Takže si zvládáme udělat vše co je nutné.  Dneska jsme byli zase na couračce kolem řeky, která je díky dešti hodně rozvodněná.

Krásný starý most Gorica je hodně starý a původně byl klasicky dřevěný. V roce 1780 ho přestavěli na kamenný. V letech 1920 byl rekonstruován a tak je dodnes. Most spojuje slavnou křesťanskou čtvrť Goricu se starou částí města. Sedm oblouků tvoří 129 m dlouhý most.

Opět dneska různě a všelijak poprchává a tak jdeme na pozdní oběd domů. Nad námi se tyčí pevnost Berat, ale tu si necháváme na hezké počasí. Z pevnosti mají být hezké výhledy do dáli. Byla by škoda se tam vydat v dešti.

Věnujeme se stránkám, Zdenda vytváří  pojednání  ohledně lednice, co nás to potkalo a kde jsme udělali jaké chyby a já se věnuji UNESCO Berati, napsala jsem další kousek do popisu jak jsme budovali stránky a mám rozepsaný deníček. Už jsem ho zase zanedbala a přeci jenom, jsme už více jak dva měsíce ve světě a událo se toho poměrně hodně. Takže, stále je co dělat a do toho mám rozečtenou nádhernou knížku Pilíře země. Máme i filmovou verzi, kterou jsme už viděli, ale kniha je naprosto úžasná a velmi skvěle napsaná.