22.12.2015 Hérakleion - Irakleio

Opravdu, čekala nás celá noc v křesle, opravila bych se, celá nekonečná noc v křesle. Někteří byli připravený a měli sebou spacáky nebo deky na zem, ale málo platné.

Místní obsluha je nemilosrdně zvedla ze země a hezky šupky sednout. Samozřejmě se mi podařilo na lodi zabloudit.

Šla jsem si protáhnout nohy a projít se na horní palubu a někde jsem špatně odbočila. Když jsem po třetí míjela tu samou restauraci, chytala mě už panika. Docela jsem se naběhala, než jsem našla Zdendu, ale byla to hoňka.

S ohledem na to, že to moje bloudění už zná, v poklidu seděl a čekal, až se najdu. Ráno jsme už tak rozlámaný, že naší jedinou tužbou je, vypadnout z lodi a někde v ústraní tiše umřít. Jeli jsme kousek stranou na veliké parkoviště Carrefour, kousek od moře a okamžitě spíme. Nevím, jestli by něco řešila kabina, asi ano, ale loď je docela hlučná a nejsem si úplně jistá, jestli bychom usnuli. V autě bychom mohli zůstat, ale v prostoru pro auta, mezi kamiony byl velký zápach. Nafty a zplodin, jak auta najížděli do podpalubí.

Odpoledne se chvíli couráme po pobřeží a nic moc. Každopádně, Kréta nás přivítala parádním počasím.

V noci na moři bylo stále 15°C a tady v poledne už na slunci přes 30°C ve stínu 18°C a obloha je jako vymetená. Zítra bude lépe.